Grand Prix Silesia

Disciplína trail-o je určena pro všechny, tedy také pro vozíčkáře. Oba dva dny měli vozíčkáři možnost změřit síly s orienťáckou elitou. Porovnat schopnosti čtení mapy a určování terénních objektů zkusilo každý den asi patnáct závodníků.

A jednalo se o zajímavou zkušenost pro každého, kdo se do této disciplíny pustil. Elitní běžci většinou přiznávali, že "si to představovali lehčí", vozíčkáři se zase pohybovali v terénu, kam by se pravděpodobně jinak nedostali. Všudypřítomná břidlice, lomy, hluboké strže, louky a lesy.

Ve stejnou dobu byli na trati běžci i závodníci trail orienteering, a tak o zajímavé situace nebyla nouze. Vozíčkáře zastavovaly ztracené děti (a nejen děti) s otázkou, kde se zrovna nachází. Elitní běžci sprintují k vyhlédnutému lampionu a najednou vidí, že metr vedle je ještě jeden. A za ním ještě jeden. Závodník ztácí tolik důležitou koncentraci, když si všimne, že na něj míří několik busol závodníků trail-o, konečně razí a mizí zpět mezi břidlicová suťoviska.

Terén

Pro vozíčkáře byl terén sjízdný s obtížemi, i když tratě byly kratší a sjízdnější než loni. Letošní tratě vytěžily asi maximum, co bylo možné z daných map a terénů využít.

Pro snazší pohyb po lese se opět osvědčil stroj zvaný Kozoroh, který je sice pohodlný a má vynikající terénní dostupnost, ale závodník musí počítat s tím, že není možné se na cestě otáčet sem a tam a také s tím, že kovové části, které ovlivňují busolu, jsou před tělem.

Sobota

První závodní trať trail-o byla na nezvykle podrobném měřítku 1:2000, což umožňovalo identifikovat terén na metr přesně. Přesto všichni závodníci chybovali. Byla zde totiž polovina kontrol typu Z (žádná správná). Tento moment, kdy není jisté, zda na je správném místě alespoň jeden lampion, zvyšuje nejistotu závodníků a samozřejmě také nároky na stavitele. Každá malá odchylka od přesného umístění může být považována za úmyslné Z.

Neděle

Druhý den byl náročnější zejména kvůli pokračujícím vedrům. Tím se závody stávaly náročné nejen psychicky, ale také fyzicky. Měřítko mapy se zvětšilo na 1:5000, což je pro trail obvyklé, ale samozřejmě určování bylo o něco obtížnější. Ze všech kontrol nejvíce zaujala kontrola číslo dvě, kde stanoviště bylo na úzkém okraji břidlicového srázu, a tím se pro vozíčkáře stala tato klidná disciplína také trochu adrenalinovou.

Výsledky

V sobotu i v neděli zvítězili elitní běžci, kteří mají většinou za sebou asi stonásobně více závodů než vozíčkáři. Ale ani tito zkušení borci se nevyhnuli chybám a vozíčkáři Hůlka a Krystek (SKV Praha) zaostali za prvním místem oba závody o pouhý bod nebo dva.