Evropský pohár ve Slovinsku

| Orientační závod |Jana Kosťová

Letošní sezonu zahajujeme v zahraničí. Úplně první závody, kam se letos vyráželo, byly závody prvního kola Evropského poháru v TrailO ve Slovinsku ve dnech 17.–19. 3. 2017. Stavitel trati a velmi zkušený závodník Krešo Keresteš postavil závody v nádherném krasovém kraji slavných lipicánů. Centrum závodů bylo po oba dny v blízkosti farmy těchto krásných běloušů. V jejím okolí také probíhal závod TempO v sobotu.

dav

nfd

TempO

Do Tempa si Krešo připravil šest stanovišť po pěti úlohách. Všechny v okolí farmy a přilehlého hotelu. Na nich prověřil, s jakou formou začíná sezonu 81 závodníků ze 14 zemí. Nutno podotknout, že ČR měla druhé nejpočetnější zastoupení na startu, hned 12 závodníků. V para kategorii jsem ale závodila za ČR pouze já (celkem bylo 7 závodníků vč. Švédů Ole Janssona a Michaela Johanssona, kteří se pravidelně umisťují na příčkách nejvyšších v této kategorii). Celému závodu dominoval Švéd Lennart Wahlgren, který na trati neudělal jedinou chybu a zvládl všechny odpovědi za 167 sekund. Pro srovnání, tento čas jsem já v součtu měla zhruba na třetím stanovišti… a na kontě jsem k tomu měla v té chvíli už 3 chyby, tedy penalizaci + 90 sekund navíc. Velmi slušně se ale s celým závodem poprali i naši open závodníci, nejlépe pak Pavel Kurfürst (13., celkový čas 334 vč. 4 chyb) a zejména junior Tonda Forst (1. mezi juniory, celkový čas 319 s. vč. 5 chyb). Můj výsledek: 450 včetně 5 chyb není oslňující, na ty nejlepší zdaleka nestačí. Já jsem s ním přesto spokojená – na začátek sezony to není tak špatné a s nejlepšími v této disciplíně nemám ani ambice se úplně srovnávat.

TrailO

V klasice už je to jiné, tam bych i ambice měla. Zatím ale zůstává u těch ambicí... Pro klasický závod TrailO využil stavitel přilehlý les s množstvím kamenitých skalek a hrázek (velmi typické pro zdejší kraj). Postavil na nich 28 velmi zajímavých kontrol. Terén byl pro vozíky s asistencí sjízdný rozumně, jedinou překážkou pro mne pak tedy byla pouze moje hlava a vidění terénu. Podle slov kolegy Pakua z našeho týmu, který mi po cestě dělal závodícího asistenta (v praxi to znamená, že neustále běhal od kontrol před námi zpět, aby mi pomohl v těžších úsecích, a zase dopředu řešit si svoje – i přesto to zvládl naprosto s přehledem a udělal jednu jedinou chybu), jsme měli místy my sedící lehce nevýhodu oproti stojícím. Přece jen je při pohledu do závrtů výška a úhel pohledu, ze které celou úlohu řešíte, důležitý faktor. I tak jsem nakonec „škobrtla“ pouze čtyřikrát. Na 28 kontrolách a po zimním spánku mi to nepřijde až tak špatné, jedna chyba – procesní (mis-punch, tedy oražení špatného políčka) mne mrzí trošku víc než ty jiné, je důsledkem nepozornosti. Všechny bez rozdílu ale znamenají, že se mám z čeho poučit pro příště.

Na závěr

V klasice se nejlépe vedlo z českých závodníků Mirkovi Slovákovi, který mimo jiné podpořil mou spojeneckou výzvu. Celou trať dal čistě. K úrovni závodníků nutno podotknout, že čistý (tedy bezchybný) závod dali 4 závodníci (mezi nimi například i jeden z mých rivalů Michael Johansson, je prostě fakt dobrý), dalších 10 udělalo pouze jednu chybu. Ty mé 4 se tak jeví ve srovnání se špičkou jako ne úplně povedený závod, skončila jsem v celkovém hodnocení do Evropského poháru (nerozlišuje se para a open kategorie) až někde uprostřed startovního pole. Přesto ale na začátek sezony to není tak špatné a doufám, že s přibývajícími závody bude ubývat chyb. Součástí závodů ve Slovinsku měl být i noční závod, ten však byl nakonec zrušen a šel se pouze jako trénink.

Děkujeme za podporu partnerům oddílu a SKV Praha, zejména pak novému „parťákovi“ – nadačnímu fondu Anděl na kolech, bez kterých bychom nemohli náš sport dělat a jezdit na závody i do zahraničí.