První ligové kolo jsme zvládli pořadatelsky i herně

Novinkou letošní sezóny je sloučený tým BM&J New Era, který vznikl z původních týmů Basset Most a Jičína.

Náš tým SKV Praha ComAp Team musel na počátku nového ročníku řešit ošemetnou situaci v brankovišti, ve kterém již bohužel neuvidíme oporu loňského tažení ligou Karla Dominika, který se rozhodl s florbalem nadále nepokračovat. Pro zatím ale k dispozici nebyl ani náš druhý brankář, Jan Krauskopf, který finišuje dlouhodobou léčbu, kvůli které vynechal prakticky celou loňskou sezónu. Do letošního ročníku již nenastoupili ani Kateřina Braunová, která bude za SKV plnit své mateřské povinnosti, ani Michal Kosík, řešící akutní zdravotní komplikace. A protože se do branky musel posunout jeden hráč z pole, ukázala se hlavní výhoda širokého kádru. Stále jsme totiž hráli ve skvělém počtu 8 hráčů v poli.

Dle nového systému a rozlosování nás na úvod ligy čekala 3 utkání, z nichž dvě byla z kategorie náročných – soupeřem byli oba loňští finalisté, a jedno s papírově snazším týmem – BM&J New Era.

Jako obvykle měl být souboj obou pražských týmů ozdobou ligového kola, nicméně soupeř z Tatranu Střešovice dorazil v oslabené sestavě a rázem jsme měli nálepku favorita na svých čelech my. A že jsme se jí zhostili s přehledem. Soupeř ve své sestavě nekladl skoro žádný odpor a náš tým postupem času navyšoval skóre až na konečných 5:0. O branky se postarali hlavně hattrickem František Synek a také sváteční střelkyně Jana Pitelková. Vítězství sice velmi důležité, ale určitě jsme nemohli utkání přeceňovat.

Druhé utkání dne jsme měli opět plnit roli favorita, a to proti skoro-novému celku ligy – BM&J New Era. A naše úloha a hlavně snadnost vítězství proti Tatranu nás tak trochu ukonejšila. A tak se stalo, že jsme v polovině první třetiny prohrávali 0:2 a nemohli se ani vymlouvat na nepřízeň štěstíčka při útočných akcích. Až teprve poté se náš tým opět vrátil k poctivé hře a začal šlapat jako správně namazaný stroj. A tak jsme ještě do první sirény skóre otočili a vedli 3:2. V dalších dějstvích jsme již nadále bušili do obrany hostí a občas hradbu prolomili. O finální výsledek 7:2 v náš prospěch se opět primárně zasloužil dalším hattrickem Fanda Synek a také vlastním gólem Radek Žižka.

V neděli jsme celý den čekali na hodinu H, a to na zápas proti mistrovi z Českých Budějovic. Ten sice v sobotu nebyl v plné sestavě, ale v neděli již téměř ano. Proto nás čekalo těžké utkání. A bylo to vidět i na stylu hry, kdy soupeř z větší míry kontroloval míček na svých čepelích a občas se před naší brankou blýsklo. Nicméně nic extra nebezpečného se nekonalo. O to vetší smůlu jsme si vybrali na začátku druhého dějství, kdy jsme si do vlastní branky shodili nahazovaný míček a ulehčili Budějovicím jejich snažení za první brankou. I nadále jsme pečlivě bránili a občas i vycenili zoubky, avšak vstřelit branku se nám nepodařilo ani po 2 až 3 velmi slibných akcích a střelách. Navíc jsme na konci druhé třetiny šli po vyloučení do „čtyř“ a soupeř přesilovou hru využil. Třetí třetinu jsme se sice odvážili o větší posun těžiště hry směrem k budějovické brance, ale míček jsme do soupeřovi svatyně bohužel nedostali. Konečný výsledek 0:2 sice body do tabulky nepřinesl, ale herně jsme zcela určitě nepropadli a navíc jsme párkrát předvedli i pěknou kombinační hru směrem dopředu.

Rád bych vyzdvihl oba hráče, kteří se odhodlali vstoupit do brankoviště a odchytat všechna tři utkání za chybějícího gólmana – Jan Mrázek 2x a Tomáš Uhlík 1x. Určitě není na místě bujaré veselí po vyhraných 2 utkáních – i v nich bylo dost chyb, ale ani není nutné zbytečně hrotit náš neúspěch proti Českým Budějovicím.

Velmi rád bych poděkoval všem našim dlouhodobým podporovatelům. Všem mnohokrát děkujeme za podporu.