Vltava ve velkém stylu

Nutno dodat, že nejen náš outdoorový oddíl, ale další stovky, možná tisíce různých oddílů (počínaje oddílem Ústeckých bohémů, přes oddíly rodin s dětmi, vnuků se svými babičkami a oddíly dívčích seskupení slavících rozlučku se svobodou konče) měly stejný nápad a na Vltavě bylo opravdu veselo!

Začátek dobrodružství

Na začátku našemu dobrodružství počasí příliš nepřálo a my jsme na loď usedali oděni v pláštěnkách za doprovodu vydatných srážek. I kvůli dešti jsme první noc nenocovali ve stanu, nýbrž v příjemném ubytovacím a občerstvovacím zařízení ve Vyšším Brodě, kde jsme započali první nesmělé seznamování s jinými oddíly, jichž po dobu naší plavby přibývalo. S některými jsme se seznámili jen letmo, s jinými možná až příliš vřele, nejvíce se nás však potěšil sympatický oddíl, který našim znaveným asistentům pomohl s postavením stanů.

Den druhý

Druhý den už nebylo po dešti ani památky, a tak jsme ujeli největší úsek naší cesty, z kempu Rožmberk až na začátek Českého Krumlova, což bylo pěkných 20 km. Tento den byl ve znamení horkého počasí a také ve znamení vzpoury. Šárku už nebavilo jen tak plout a trochu máknout, když je třeba, ale chtěla mít osud lodi pevně ve svých rukou. Vyměnila si tedy místo se svým zadákem Verčou, z které se záhy stal spící háček. A spících členů oddílu bylo víc Ale nebojte se, spalo se, jen když se soulodilo. (Vysvětlení pro nevodáky: Háček je člen posádky sedící vpředu v lodi, zpravidla toto místa zaujímá vozíčkář, zadák je potom ten, co loď kormidluje. Soulodění znamená, že lodě plují scvaknuté jedna ke druhé, ale i třetí ke druhé a čtvrtá ke třetí)

No a protože je Šárka nezdolná žena, zůstala zadákem i poslední den naší plavby, kdy nás čekal sice nejkratší ale určitě nejkrásnější úsek- proplutí Českým Krumlovem. Z plujících loděk jsme hleděli němě vzhůru na krásy Krumlovského zámku a poslouchali výklad nadšeného historika, instruktora a kuchaře v jednom- Vladana. Ten nám každý večer dopřával porci svého grilovaného umění (ve svém umu došel tak daleko, že z prasete ugriloval i kuřecí špíz) a my si ho dosyta užívali.

Závěrem

Jak se říká, každá pohádka má svůj konec, i my jsme se museli rozloučit. Ještě jedna závěrečná fotka, tedy pardon selfie v čele s vedoucím celé akce Tomem, jenž si neváhal namočit do té chladné vody celou zadnici a donutil ke stejnému počinu i chudáka Verču, a hurá domů.

Závěrem bych ráda povzbudila všechny, kteří třeba váhají, zda jet s SKVéčkem na vodu, tak jako jsem váhala já: „Neváhejte a jeďte, stojí to za to!“ Díky všem, kteří svojí přítomností přispěli k bezva náladě, a zejména našim asistentům, kteří se o nás po celou dobu obětavě starali.

Akce se zúčastnil Leoš, Pavlínka, Šárka a Andrea. Jako asistenti a zkušení vodáci se nám střídali Tomáš, Míra, Anička, Verča, Vladan a Luboš.

Srdečně děkujeme všem sponzorům, hlavně:  Avast, Adidas, Městská část Praha 10, Kolektory, MHMP, ČSOB a Toner RL.