Soud určil, že Český svaz tělesně postižených sportovců je členem Českého paralympijského výboru, rozhodnutí ale zatím není pravomocné

Soud určil, že Český svaz tělesně postižených sportovců je členem Českého paralympijského výboru, rozhodnutí ale zatím není pravomocné 23. 12. 2005 (14:35) Soudce obvodního soudu pro Prahu 6 Jiří Škrha včera potvrdil to, co deklaroval na zasedání 12. 12. 2005, a sice že pokud nedojde ke smíru, rozhodne spor mezi ČSTPS a ČPV během jediného zasedání.

Po necelých dvou hodinách čtení důkazů a naslouchání argumentům obou stran, které prokládal ironickými a sarkastickými poznámkami na adresu vedení ČSTPS i ČPV, zamítl žalobu ČSTPS, která požadovala přezkoumání usnesení Výkonného grémia ČPV ze dne 9. 12. 2004, a zároveň určil, že ČSTPS je členem ČPV.

Zatímco minulé jednání probíhalo v poklidném duchu, což bylo nejspíš zapříčiněno hlavně tím, že se v podstatě vyjednávaly podmínky pro smírné jednání, včerejší stání bylo výrazně vyostřenější. Na adresu zápisu z jednání na ministerstvu 2. 12. 2004 například soudce s ironickým úsměvem poznamenal: "To muselo být krásné, jak se tam všichni dohodli a všechno si slíbili…" V rukavičkách nejednal ani s přítomnými: "Pane magistře, vy pořád myslíte. Kdybyste takhle dobře nemyslel, nemuseli jsme tu dneska být!" řekl mimo jiné předsedovi ČSTPS Janu Nevrklovi. Atmosféra strhla i několik přítomných členů svazu a někteří z nich nahlas vyslovili několik vět na podporu ČSTPS, za což byl například atlet Štefan Danko soudcem napomenut, že coby veřejnost nesmí v soudní síni do jednání zasahovat.

Hned na začátku zdůvodnil právní zástupce ČPV Karel Poupě, proč nedošlo k žádnému smírnému jednání, ačkoliv ho minule jménem svého mandanta sám navrhl: "Navrhoval jsem smír, ale poté se sešlo mimořádné Výkonné grémium a usneslo se, že smír chce, ale nejprve musí být stažena žaloba. Už minule mě zaskočil radikální termín jednání, který byl požadován, bylo to příliš málo prostoru. Domnívám se, že jsme schopni vést smírná jednání a dojít k nějakým závěrům během tří měsíců." Jiří Škrha na to, stejně jako na pokus zástupců ČSTPS doložit, že se o smír pokoušeli, reagoval podrážděně s tím, že je mu jedno, jak a jestli se kdo snažil, že důležité je, že se nebyli schopni shodnout, a proto jsou tady, což je pro soud relevantní.

Pak přišlo na řadu probírání důkazů, z nichž některé soudce přečetl nahlas. U Prohlášení ČSTPS ze 24. 11. 2004 se zastavil nejdéle. Listinu označil za klíčovou pro vznik sporu a text mu přišel nelogický, protože na jednu stranu žalobce říká, že vystupuje z ČPV, ale na straně druhé požaduje například volby, které se mají uskutečnit do konce června 2005, tedy v době, kdy už ČSTPS, když vystupuje, nebude členem výboru. Škrha také řekl: "Prohlášení bylo využito ČPV, aby se ČSTPS zbavil, to je jasné, ale čí je to chyba? ČSTPS a formulace jeho prohlášení!"

Na základě následné konfrontace textu prohlášení a zápisu ze schůze výboru svazu ze 17. 11. 2004 se zeptal Jana Nevrkly, zda si je vědom toho, že textem prohlášení (a je jedno, co bylo v doprovodném mailu) překročil mandát, který mu výbor svazu dal, a jestli si členové svazu uvědomují, jaké důsledky tento jeho krok měl. V zápisu se totiž píše, že: "VS dává plný mandát Janu Nevrklovi k oznámení možnosti vystoupení ČSTPS z ČPV, pokud nebudou akceptovány požadavky na transformaci ČPV," ale v textu Prohlášení se píše, že svaz vystupuje. Právní zástupkyně ČSTPS Hedvika Hartmanová se na to ohradila, že text je nedílnou součástí doprovodného emailu, ve kterém je deklarována pouze možnost vystoupení, pokud by nebyly splněny podmínky svazu.

Pak se soudce seznámil s obsahem stanov ČSTPS, které do té doby neměl k dispozici, zejména s odstavcem 2.3 článku VI., ve kterém stojí: "Jménem svazu jedná navenek v běžných věcech předseda samostatně. Ve věcech s majetkovým plněním nad 100tis. Kč jedná předseda spolu s jedním z místopředsedů. K jednání ve věcech nad 500tis. je nutný předchozí souhlas VS. Jménem svazu se podepisují tak, že k napsanému nebo vytištěnému jménu připojí svůj podpis."Následně Jiří Škrha přečetl zápis z jednání na MŠMT 2. 12. 2004. Poté se zeptal Jana Nevrkly, zda se mu po tom všem, co vyjmenoval, že je nutné splnit k transformaci ČPV v Prohlášení o vystoupení zdály závěry schůzky, která řešila pouze problém stanov, jako dostačující pro stažení vystoupení. Jan Nevrkla, řekl, že ano, že doufal, že dojde ke shodě s výkonným předsedou ČPV Františkem Janouchem.

Když se jednání začalo chýlit ke konci, zeptal se soudce, zda chce ještě některá ze stran předložit nějaký důkaz, nebo povolat svědka, čehož využil ČSTPS, ale vzápětí po diskusi s Jiřím Škrhou, který řekl, že se mu svědci ani důkazy nezdají dostatečně relevantní pro řízení, seznam stáhl. Právní zástupce ČPV o nikoho ani nic dalšího nepožádal.Po krátkých závěrečných řečech obou právních zástupců soudce vynesl rozsudek, kterým zamítl "přezkoumávací" žalobu a určil, že ČSTPS je členem ČPV. Zdůvodnil to tím, že: "Ať už bychom si listinu, o které jsem se vyjadřoval s despektem (míněno prohlášení ČSTPS ze 24. 11. 2004, pozn. AT), vysvětlovali jakkoliv, nemohl to být úkon ze strany žalujícího sdružení. V zápise ze schůze výboru svazu je formulována jen možnost vystoupení, a když pak statutární zástupce formuloval vystoupení, bylo to překročení mandátu." Dále podle soudce na listině prohlášení chyběl vlastnoruční podpis statutárního zástupce, který stanovy ČSTPS pro takto závažný akt požadují, proto si tento dokument podle Škrhy nemohlo Výkonné grémium ČPV vykládat jako závazný, protože muselo být se stanovami svých sdružených členů seznámeno. Ústní oznámení vystoupení podle soudce nestačilo.

Na závěr přidal Jiří Škrha ještě poslední ze svých poznámek: "Člověk se žalovanému nemůže divit, že učinil to, co učinil, když mu žalobce prohlášením nabil ostrým prachem. Pokud se ho ČPV chtělo nějakým způsobem zbavit, pak tohle bylo naběhnutí na plaňkový plot otočený naostřenými hroty nahoru." Pak popřál všem přítomným hezké svátky a konstatoval, že pokud by jeho rozhodnutí nějak napomohlo k dalším jednáním, byl by nejšťastnější člověk na světě.Rozsudek dosud nenabyl právní moci, protože ČPV se proti němu může v zákonné lhůtě patnácti dnů od jeho doručení odvolat. Karel Poupě řekl, že o tom rozhodne na svém zasedání Výkonné grémium jeho mandanta.

Alice Tejkalová