Jarmila Mrtková

Orientační závod

Ve svých dvaadvaceti letech studovala brněnskou Přírodovědeckou fakultu a cestovala po jižním Slovensku. Za špatného počasí se s báglem na zádech vydala do lesa a spadl na ni strom. Výsledkem byla cesta na korbě náklaďáku do nemocnice, tři zlomené obratle a – vozík.

Sportovala odjakživa. V době „před vozíkem“ byla členkou basketbalového týmu hrajícího krajský přebor. Bylo tedy logické, že se velmi brzy po úrazu připojila ke sportujícím vozíčkářům. Za čtyřicet let na vozíku prošla nejrůznějšími sporty i oddíly a nakonec zakotvila ve Sportovním klubu vozíčkářů Praha, kde se angažuje v orientačním závodu.

"Pohyb v přírodě a současně tříbení mozku mne přitahuje. Nemám a vlastně nikdy jsem neměla nějaké velké sportovní cíle. Na vozíku jsem třicet let jezdila do práce, tak jsem na nějaké velké trénování neměla čas. Věděla jsem ale, že pohyb mi může jen pomoci, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Prostě mne to bavilo,“ říká Jarmila. „Letos jsem se rozhodla, že změřím své síly i v kolébce orientačních sportů ve Švédsku. Ráda bych startovala v elitní třídě, přitahují mě přehnané cíle a nermoutí mě poslední místa. Pocit, že jsem to zkusila, mi dává víc než medaile. Je mi už dost let a s přibývajícími zdravotními komplikacemi se mi už nemusí takový husarský kousek za rok podařit,“ dodává Jarmila a my jí fandíme, aby s pomocí našich Spojenců zvládla ještě několik takových husarských kousků.