Potápění v lomu Borek

Tak máme za sebou zase jeden vyvedený potápěčský víkend, tentokrát v lomu Borek.

Abyste získali alespoň malou představu o tom, jak probíhal, zkusím ho vylíčit ze svého pohledu.

Když jsem z Moravy v sobotu ráno vyjížděla vlakem, bylo zataženo a místy poprchávalo. Napadlo mě, jestli mám vážně zapotřebí v tomhle počasí ještě lézt do studené vody. Ale kostky už byly vrženy … vlak jel, neopren ve vaku, buřt k ohni v tašce a nápomocná kamarádka na peronu v Kolíně … a pod vodou bude stejně báječně.

Počasí se umoudřilo, mraky rozestoupily a začalo být příjemně teplo. Když jsme dorazily k lomu, byli už ostatní na místě a chystali cajky, vše potřebné. Když říkám ostatní, myslím 7 vozíčkářů – potápěčů a jeden „na kukandu“ (snad ho tento víkend inspiroval a příště s námi půjde pod vodu), jejich pomocníci - ochotníci, instruktoři potápění z Restartu a mnozí „příznivci“ (děti, manželky,…).

Každý to máme jinak, a tak se stalo, že jako jediná z vozíčkářů jsem se hned po příjezdu poptávala po wc. Netušila jsem, že hledám něco, co vlastně najít nechci: suchý záchod. Jsem na vozíku 28 let, ale tuto „čest“ jsem naposledy měla jako zdravá náctiletá. Díky trpělivosti dvou děvčat jsem zálesáckou vsuvku zvládla a šla pod vodu. Nutno dodat, že velkou pomocí pro všechny byl „mlok“ (kterého někteří překřtili na „rudl“), speciální vozík pro přepravu vozíčkáře do vody.

Viditelnost byla pěkná, teplota vody překvapivě snesitelná, spousta drobných sladkovodních medúzek, menší rybky a dvě štiky pro toho, kdo měl štěstí. Prostě krása a pohoda.

Po ponoru jsme se všichni přemístili do kempu na Seč, dali si večeři v místní restauraci a pak poseděli u ohně. 

Noc jsme strávili v autě, stanu nebo chatce a pak většinu čekal ještě druhý ponor. Slunečné počasí, bezva ponory, příjemná společnost - co víc si přát.

Přes rok je potřeba trénovat a získané dovednosti upevňovat nejen v bazénu, ale také v otevřené vodě. V Česku tedy hlavně v lomech. Já jsem ráda, že tuto možnost mám díky našim spolehlivým potápěčským instruktorům, trpělivým asistentkám, sponzorům a taky šéfovi Tomovi, který tohle vše organizuje. 

Akce se uskutečnila za podpory Spojenců sportovců na vozíku, OKsystem, a.s. a MČ Praha 10.