Zlaté WTOC 2013

Zahájení

Do finského Vuokatti jsme dorazili ze závodů v Selkie po zastávce na Ukko-Koli, kde jsme měli šanci se přesvědčit, že Finsko, to jsou opravdu především jezera a lesy, lesy a jezera.

Slavnostní zahájení proběhlo na stadionu v Sotkamo, který byl zcela zaplněný. A Finové byli nejen na stadionu, ale podél zábran, které v celém městě vymezovaly "bludišťátka" pro orientační sprint následující hned po zahájení. Finové zkrátka orientačním během a probíhajícím mistrovstvím žili.

Přes veškeré naše fandění se ale českým orientačním běžcům a běžkyním nedařilo, a to ani v této ani v dalších disciplínách. Jediné "pódium" obsadila ženská štafeta (5.). Letos jsme se přitom měli příležitost potkávat několikrát za den a vzájemně si fandit - a věřím tomu, že zejména pro Janu a Pavla to byla mimořádná motivace :-)

Naše závody začaly modelem, který se nejlépe podařil Janě - s jedinou chybou. Ani já jsem nebyl nešťastný - 1+1 chyba byl celkem slibný začátek, škoda, že v mém případě u slibného modelu vše skončilo.

První den MS

Při schůzce vedoucích týmů den před prvním ostrým závodem (výsledky MS jsou součtem obou dnů) zazněla tato jobovka: Cesta je zdevastovaná traktorem, vrstva měkkého písku je cca 20 cm a pro vozíky zcela neprůjezdná. Pokusíme se v noci něco udělat a zítra uvidíme, zda se závod zruší, pro vozíčkáře zkrátí nebo zůstane tak, jak byl plánovaný. Předpověď počasí sdělovala spíše souvislý déšť, a tak jsme očekávali závod v dešti a hlubokém bahně.

Vuokatti se nachází blízko polárního kruhu, takže organizátorům stačilo sehnat osmitunový válec a během noci válcovat, a to bez nutnosti k tomu svítit :-).

Druhý den opravdu pršelo, naštěstí ne příliš vydatně. Kdo startoval na téměř tříhodinovou trať s pláštěnkou jako Jana, ten ji během první půlhodiny sundával. Nevím, jak ostatní závodníci, ale ani já ani Jana jsme nedostali záminku stěžovat si na nepřízeň organizátorů vůči vozíčkářům - měli jsme vzorné asistenty, se kterými i ta cesta byla dobře sjízdná, a především tu byla vidět velká snaha, abychom nestrádali ani jinak - v prudkých úsecích byla další asistence, na trati byly také přístupné toalety, zkrátka idyla.

V cíli už čekala spokojená Jana - sice se jí nepodařilo jít její vysněný "čistý" závod, zato už z prvních výsledků bylo jasné, že většina světové elity je až za ní. A opravdu - na konci prvního dne Jana s přehledem vede kategorii para, za ní Pavel, což dává dobré šance na umístění ve druhém dni. Ještě před několika lety (do r. 2008) by titul mistra světa náležel už za umístění v prvním závodním dni. Také Lešťovi a Petrovi v kategorii Open se nevedlo špatně.

Zato já a Mirek jsme splakali nad velmi podobným výsledkem. 

Druhý den zpečetil

Druhý závodní den se odehrával v lesích blízko stadionu, kde jsme sledovali slavnostní zahájení a orientační sprint. Na nikom (snad kromě mě) nebyla znát nervozita. 

Měl jsem předsevzetí jít opravdu přesný závod, a tak jsem zbytěčně ztrácel čas i koncentraci. Výsledkem byl můj pád na absolutní dno.

Do cíle doráželi nejprve slabší nebo rychlejší závodníci, potom pomalejší a ti, kteří měli dobrý výsledek v prvním dni.

Zlatá Jana nakonec zastínila Pavla, ale i jeho stříbro patří mezi nejlepší úspěchy, jakých kdy český trail dosáhl. 

Lešťa se propadl oproti prvnímu dni o příčku - na 6. místo v kategorii Open, což je pořád senzační výsledek. Pavlův syn Petr a jeho 11. místo v Open se umístil také ve škále "senzační výsledek". I Mirek si výrazně spravil chuť po prvním dni.

Soutěž týmů (výsledky tří členů ve druhém dni) byla tak vyrovnaná jako nikdy - rozdíl jediného bodu znamenal propad o 6 míst dolů. A tak stačilo málo a měli jsme další medaile - stříbrné. Ale takový triumf by už mohl opravdu někomu přivodit nervový šok, a tak si na něj počkáme do dalších let :-)

TempO

Poslední disciplínou WTOC byla světová soutěž TempO. Naše barvy hájil Lešťa (loni 4.), Pavel a Jana. Do finále postoupil pouze Lešťa, který skončil nakonec 9.

Zajímavostí letošního mistrovství byla mírná dominance žen - na prvních dvou místech skončily mladé závodnice z Finska a Švédska Pinja a Maritt, z nichž první jmenovaná se specializuje pouze na TempO.

Rekapitulace

Dva cenné kovy, dvě české vlajky a hymna - to je něco opravdu nečekaného i pro nás. 

ČR patří společně s Ruskem mezi dominantní státy co se týká podpory orientačních závodů vozíčkářů. V kategorii "Para" nás bývá na WTOC kolem 15 vozíčkářů (tedy celkově 110 závodníků, z toho 35 para, z toho 15 vozíků). Prosadit se mezi světovou špičku vyžaduje ale souhru mnoha faktorů - především dobrou a vytrvalou koncentraci připraveného závodníka. Připravit se přitom není vůbec jednoduché - postavit kvalitní závody stojí stovky hodin, což se v našich podmínkách rovná extrémní obětavosti.

Vrcholnou ukázkou této obětavosti našich pořadatelů bude rok 2016, kdy se Libor Forst chopil role advisora na MS ve Švédsku a velká část dalších trailistů bude připravovat ME v Jeseníku.