WTOC 2012

Opět jsme využili laskavé podpory AutoEsa a s jejich dodávkou jsme vyrazili na dalekou cestu do Skotska na Mistrovství světa v trail orienteeringu. 

Díky podpoře našich dalších partnerů – Konta Bariéry, Teva Pharmaceuticals, ČEPS a ČSOB nás mohlo jet bojovat za Česko do skotského Dundee šest – v kategorii open Lenka a Libor Forstovi a Tomáš Leštínský, v kategorii para potom Pavel Dudík, který se rozhodl zažádat si o zařazení do para kategorie poté, co jsme na loňském mistrovství světa viděli i zcela neviditelné hendikepy závodit v této kategorii; z SKV Praha Bohuslav Hůlka a Jana Kosťová. Odjížděli jsme s nadějemi na dobré umístění v obou kategoriích zejména po loňských výsledcích Jany a Tomáše a po výkonech Pavla na ME ve Švédsku, kde by, kdyby bylo kdyby, v para kategorii odvážel do Čech evropskou medaili (jenže tam přenechal para kategorii nám vozíčkářům a pral se o umístění v kategorii open).

Už při příjezdu do Skotska nás přivítalo to správné britské počasí – zataženo, občas déšť, vítr.. Teploty maximálně kolem 12 C. Nakonec jsme ale měli po dobu pobytu víceméně štěstí, alespoň na to počasí. Čtyřdenní „šachovou“ partii jsme zahájili na World TempO Trophy, kterou pořadatelé umístili do Camperdown parku nedaleko Dundee. Je otázka, zda by na rozkoukání pomohlo absolvovat nejprve modelový závod – tento postup byl alespoň mě na ME sympatičtější, než ostrý start rovnou na TempO. To se zatím jeví jako větší šance pro mladší ročníky s neunaveným mozkem – před výsledkovou tabulí jsme myslím všichni svorně nechápali výsledné časy vítězky Marti Wiksell (SWE), mimo jiné letošní mistryně Evropy v kategorii Open, která je v Tempu téměř neporazitelná. Její výsledný čas jsme při celkem osmi stanovištích měli na kontě většinou už po druhém-třetím stanovišti  220,5 s (se dvěma chybami na 24 kontrolách, takže čistý čas na trati činil 160,5 s) někteří z nás dosahovali už na čtvrtém stanovišti.. V těsném závěsu za Marit pak druhé místo získal Guido Michelotti (ITA) s 233,5 s (jedna chyba) a třetí Martin Jullum (NOR) s 268 s a dvěma chybami. Našemu Tomáši Leštínskému zůstala nevděčná čtvrtá příčka s 278 s. Byl ovšem jediným ze závodníků, který na trati neudělal jedinou chybu! Jeho výkon povzbuzoval naše naděje do dalších dní…

Další výsledky našich závodníků: 27. Pavel Dudík (488 s, 6 chyb), 30. Libor Forst (508,5 s, 4 chyby.

World TempO Trophy mohli absolvovat pouze tři zástupci z každé země, bez ohledu na hendikep. Ostatní jsme se mohli účastnit následného veřejného závodu, čehož jsme využili spíše jako tréninku pro další dni. Výsledky ve veřejném závodě:

14. Bohuslav Hůlka (530,5 s, 6 chyb), 19. Jana Kosťová (591,5 s, 9 chyb), 34. Lenka Forstová (724s, 10 chyb).

Ve čtvrtek jsme si měli možnost osahat terén Tentsmuirského lesa a styl stavitele závodů Briana Parkera při modelovém závodě. Mě osobně modelový závod ušetřil několika chyb v ostrém závodě. Měli jsme se na co těšit… Už na modelu byly některé kontroly poněkud „divoké“ a v ostrém závodě se naše obavy jen potvrdily. Terén lesa byl jinak ale moc pěkný, krásně členitý, pro stavitele asi ráj, pro závodníky vlastně taky. Svým způsobem...

Páteční závod – první ze dvou, které se započítávaly do konečných výsledků mistrovství světa – nám zasadil poněkud ránu. A to snad všem našim reprezentantům bez výjimky. Závod byl umístěn do severní části lesa, trať byla částečně otevřená k moři, od kterého foukal silný a studený vítr. Naštěstí – na rozdíl o Tempa – víceméně nepršelo. Terén pro vozíky byl dobře sjízdný, asistenti (alespoň ten můj) byli fakt šikovní a snaživí, ale ten závod.. Několik kontrol byla – a to nejen pro nás z Čech – naprostá loterie. Lampiony 30 cm od sebe hned na několika stanovištích nebyly po chuti většině z nás, najít metodu pro správné řešení bylo snad nemožné a část závodu se tak zvrhla v opravdovou tipovačku. Já jsem si pak některé kontroly navíc vyšperkovala ještě přílišným konstruováním, z čehož jsem se aspoň pro druhý den poučila a podobné chyby už téměř (až na jednu) nedělala.

Nejlépe vyšel první den Liborovi Forstovi, kterému se podařilo udělat na celé trati (20 kontrol + 2 časovky) jen 3 chyby, stejně jako Tomáši Lešetínskému, který skončil pouze kvůli času na časovkách těsně za Liborem na 15. místě (v kat. open). Lenka Forstová pak obsadila 42. místo. V Para kategorii se nejlépe umístil Pavel Dudík 13. místo, Jana Kosťová 22., Bohuslav Hůlka 27. Proti kontrole č. 1 byl podán protest, kontrola byla nakonec zrušena. Začátek se nám moc nepovedl, spokojení jsme nebyli a bylo nám jasné, že vytáhnout celkový výsledek na lepší místa bude v současné trailové konkurenci velmi obtížné. Doufali jsme, že stejně jako na dřívějších šampionátech i tentokrát se nám druhý den povede lépe.

Sobotní závod se přesunul do východní části lesa Tentsmuir. Počasí nám stále přálo, vítr ustal a dokonce se objevilo chvílemi i slunce.Stavitel se rozhodl nás ale naprosto zničit a připravil pro nás 2 časovky, 23 kontrol na trati, plus navíc 2 časovky týmové. To vše na 1,9 km dlouhé trati s časovým limitem 135 minut (+15 pro vozíčkáře). Úkoly na trati byly tentokrát lepší než první den, férovější, i když těžké a našly se i pěkné chytáky, kdy staviteli sedli na lep i někteří nejlepší světoví závodníci (např. kontrola č. 10, na kterou budou někteří naši reprezentanti vzpomínat ještě hodně dlouho ). Trať byla ovšem velmi náročná pro vozíčkáře, nebo spíš pro jejich asistenty – úzká lesní pěšinka vinoucí se nahoru a dolů přes kořeny stromů. Dojela jsem do cíle hodně unavená nejen psychicky, jak bývá zvykem, ale tentokrát i fyzicky. Možná paradoxně se mi tento den povedl podstatně více než den předchozí, kde bych si na trať nebo svého asistenta nemohla naprosto stěžovat. Nebyla jsem sama, komu se podařilo zabojovat a zlepšit svůj celkový výsledek.

Konečné individuální výsledky:

Kat. Open                                                Kat. Para

1. Stig Gerdtman (SWE)                      1. Ola Jansson (SWE)

2. Vitaliy Kyrychenko (UKR)                  2. Pekka Seppä (FIN)

3. Sergiy Stoian (UKR)                         3. Dmitry Kucherenko (RUS)

17. Libor Forst                                    11. Pavel Dudík

19. Tomáš Leštínský                           15. Jana Kosťová

42. Lenka Forstová                             24. Bohuslav Hůlka

Celkově bylo znát, že tento styl závodů seveřanům (i přes obě první místa) příliš nevyhovuje, první příčky nebyly přehlídkou švédských, finských nebo norských vlajek, ale naopak mnohem více sedí Rusům a Ukrajincům a jejich blízkým sousedům. Pozitivní bylo vidět na předních pozicích v Para kategorii také vozíčkáře, kterých v první desítce bylo hned 5 a dokazuje to, že jsou chodícím para soutěžícím významnými protivníky.

Druhý závodní den se také započítával do týmové soutěže. Naše barvy hájili Libor Forst, Tomáš Leštínský a Pavel Dudík a podařilo se jim obhájit velmi pěkné páté místo z ME ve Švédsku. První příčku obsadili Finové, druhou Švédi, třetí potom Chorvati.

Je znát, že se konkurence každý rok mezi závodníky zvyšuje, dostat se na přední příčky znamená chyby nedělat vůbec a mít správně a rychle časovky. Zlepšuje se ale také celkové zázemí zejména s ohledem na vozíčkáře – organizátoři berou vážně naše připomínky a snaží se nám připravit závod tak, abychom jej bez větších stresů mohli absolvovat. Bezbariérové toalety na pre-startu a shromaždišti a asistenti jsou dnes již téměř samozřejmostí.

Příští rok v červenci nás čeká mistrovství světa ve Finskému Vuokati. Snaha organizátorů poučit se z chyb i toho pozitivního na letošním mistrovství i pozice českého reprezentanta Libora Forsta na místě asistent advisora pro nadcházející šampionát jsou příslibem kvalitních závodů a můžeme se tak na ně jen těšit! A doufat, že se nám příští rok podaří výsledky v nejhorším obhájit…