Pražský trailový podzim 2016

Závody jsme pořádali na území Prahy 6 – v Řepích, za finanční podpory místní MČ a v zázemí poskytnutém DDM Praha 6. Počasí na konci září bylo velmi příznivé a nalákalo tak na domácí poměry lehce nadprůměrný počet účastníků. Potěšující byl i zájem příchozích a zejména pak velmi úspěšná účast juniorů.

TempO

Pavel Kurfürst (Pakuo) se ujal kromě mapování také stavby prvního závodu – Tempa. Celkem 38 závodníků s hendikepy i bez, mladší i starší ročníky, poměřilo své síly na trati se sedmi stanovišti, každé s pěti úlohami. Závod nebyl lehký, což se ale tak trochu od Pakua – úřadujícího mistra Evropy v této disciplíně – čekalo. Potvrdilo se, že tato disciplína sedí mladým (hned 4 junioři se probojovali do top 6, přičemž Tonda Forst celou disciplínu ovládl), že vozíčkáři v této disciplíně úplně konkurenceschopní nejsou (nejlépe se umístila Hanka Doležalová na 19. místě), že slovenští bratia Furuczové se nepohybují ve světové špičce náhodou a že Tomáš Leštinský má v této disciplíně mezi tuzemskými seniory stále navrch.

Klasická klasika

Po zahřívacím „kole“ – závodě Tempo – jsme plynule všichni přešli na start závodu klasiky s 22 kontrolami a dvěma časovkami. Závod postavil Jirka Fišer, oponoval Jirka Kalousek. Velmi mě překvapilo, jaké zajímavé terény skrývají pražské přírodní parky. Velmi pěkný terén, pominu-li nutnost vyjet ten ne úplně pěkný kopec zase nahoru, který lákal k postavení mnoha velmi zajímavých úloh. Škoda jen, že se stavitel nevyvaroval několika kontrol dnes již považovaných za „starou školu“, které trochu odrazují běžné orienťáky od této disciplíny.

Celkem 42 závodníků si prošlo trať už relativně pozdě odpoledne, naštěstí k poslední časovce dorazili všichni ještě za světla. Stabilní formu a výsledky potvrdili opět slovenští bratři Furuczové, jejichž štafeta (spolu s Mariánem Miklušem, který ale na našich závodech chyběl) vybojovala na letošním mistrovství světa zlato. Mezi prvního Jána a třetího Dušana se vklínil Petr Dudík ml. Junioři opět nezklamali a i když nezářili tolik jako v Tempu, i zde podali velmi vysoko hodnocené výkony. U rodiny Lockerů jsme již na umístění v horní třetině výsledků zvyklí, tentokrát ovšem velmi mile překvapil nováček Milan Malačka (nar. 2002), který jak v Tempo, tak v klasice šlapal na paty těm nejlepším.

Já osobně jsem velmi spokojená se svým celkově šestým místem (v Para kategorii hodnocené zvlášť jsem pak byla první). Tempo mi úplně nesedlo, měla jsem pocit, že jsem se nepotkala s mapou ani terénem a na klasice jsem si alespoň trochu spravila chuť.

Závody skončily již téměř za tmy. Stan a zázemí jsme balili až kolem 20. hodiny a vyhlašovaní vítězové, tedy ti, kteří vydrželi až do konce, ani pořádně neviděli na podzimně laděné ceny.

Děkujeme všem, kteří si udělali čas a na závody dorazili. Za organizátory pak musím poděkovat všem, kteří se na přípravě a konání závodů podíleli. Velké díky, bez Vás by to nešlo! A samozřejmě nesmím zapomenout ani na naše partnery, kteří nám umožňují se trail orienteeringu věnovat.

Tento závod finančně podpořila Praha 6 - moc děkujeme!