Po devatenácté ve Vrchlabí

Tak to jen trochu rozepíšu pro vás, kterým se nepodařilo letos účastnit.

Už druhým rokem probíhá úspěšná symbioza Přeboru Krkonoš - závodu s letitou tradicí (letošní ročník byl už 19. rokem orientačního běhu pro lidi se zdravotním postižením a závodu pro veřejnost) a nových nejen vozíkových disciplin jako jsou – TraiN-O (světová premiera – orienťák po cestě lanovkou na Černou Horu), nočním PreO-Night ve vrchlabském zámeckém parku a disciplinou TempO.

To vše pojato jako trojboj.

Lanovko-O

V sobotu jsme nastoupili ve stanici lanovky Janské Lázně a byli jsme jednotlivě vyvezeni na Černou Horu a nazpátek, to vše s buzolou na krku a mapou na klíně a hlavou vytočenou tak, aby to odpovídalo dole na zemi umístěným lampionům. Já jsem většinou koukala na opačnou stranu, soudě podle výsledků, ale situace nebyla až tak kritická, vše se dalo napravit koncentrovaným pohledem při cestě zpět. Těch cest bych potřebovala absolvovat víc, to by však neodpovídalo pravidlům. On i ten výhled o trochu výš - do kraje - nebyl marný a navíc bylo modro a viditelno.

Noční-O

Ještě sobotu po setmění jsme se všichni vydali s různě kvalitními osvětlovadly zdolat 20 stanovišť klasického Pre-O ve Vrchlabí. Limit byl téměř dvě hodiny a na konci jedna časovka. Vylepšila bych jen půlnoční studený vítr za vlahý vánek. Nos už jsem si po hodině závodění ani neutírala, on mě stejně nikdo neviděl, všichni hledali chemická světýlka a hodnotili a hodnotili. Někteří i velmi dobře.

Po půlnoci jsem ještě asi hodinu už vleže řešila již neřešitelné abych pak dopoledne následující den, jako všichni ostatní dorazila včas do centra závěrečných dvou závodů.

TempO a scorelauf

TempO absolvovali nejen účastníci trojboje, ale i příchozí.

Pak klasika - vrchlabský scorelauf - v několika kategoriích včetně dětí. To je rojení. Za půlhodinový limit nasbírat maximum bodově různě ohodnocených lampionů.

A stále bylo krásně a pohodově.