OOcup
| Orientační závod |
Velké orientační závody ve Slovinsku kromě pětidenních orientačních závodů s mnoha stovkami účastníků obsahovaly i trail-o část, kde byla účast sice skromnější, ale přesto se zde sešla elita poloviny Evropy. Kompletní slovinská elita, přirozeně kromě stavitele Krešo Keresteše, dále nejlepší závodníci z Itálie, Nizozemí, Británie a Chorvatska (alespoň třetí etapu) a z Čech. Závodů se účastnili manželé Forstovi, Šimkovi, Sochorovi a já. Nejlepšího českého výsledku dosáhl Libor Forst, který skončil celkově na čtvrtém místě.
Já jsem se rozhodl účastnit pouze dvou ze tří závodů, a tak jsem v celkovém hodnocení skončil až ve druhé polovině, ale přesto s velice dobrým pocitem.
Závody se konaly v blízkosti městečka Postojna, které je známé ohromným jeskynním systémem. A také krasové terény s množstvím vápencových kamenů, skalek, srázků a závrtů obsahovaly pěkné orientační problémy. Páteční etapa byla překvapivě hodně podobná slovinským závodům, které se zde konaly už v květnu, a dokonce některé kontroly byly téměř totožné. Přesto se vítězem této etapy stal Libor Forst. Já jsem přijel na start po nějakém hledání, protože jsem se spolehl na Krešův náčrtek v mobilu (mimo provoz) a v centru závodu koukali na vozíčkáře jako na zjevení, což znamená, že mě na start poslali špatnou cestou. Také jsme se závodů účastnili na vozíku jen tři, elitní trať jsem absolvoval jen já a Niko Čižek (SLO). Na mě na startu čekal mladý a silný asistent Aleš - to bylo velice milé, neboť trať v šotolině by jinak moc příjemná nebyla.
V cíli jsem při kontrole výsledků propadl mírné depresi. Sedm chyb je opravdu moc. Když jsem ale druhý den prohlížel výsledky, se stejným počtem bodů nás bylo poměrně dost.
Sobotní etapa byla zároveň závodem Italsko-Slovinsko-Chorvatské ligy, a tak počet účstníků vzrostl na 57. Opět na mě čekal na startu Aleš, ale cesta byla celkem fajn, a tak jsem ho po sedmé kontrole propustil. To jsem možná neměl dělat, neboť jsem se ke konci trochu vyplašil, že nebudu schopný dojet do cíle včas a odflákl jsem jednu z posledních kontrol.
Výsledek byly dvě chyby, což znamenalo, že se z 57 účastníků přede mě dostala Mateja Keresteš (SLO), Remo Madella (ITA) a Mark Heikoop (NED). Na vteřinu stejný výsledek jako já měl Nick Barrable (GBR). Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších výsledků sezóny, vteřinu za medailí.
OOcup hodnotím jako velice kvalitní závody s dobrou možností srovnat síly s jižní částí Evropy, na druhou stranu musím konstatovat, že české závody v posledních letech nezaostávají kvalitou map ani stavbou kontrol. Škoda, že celá disciplína trail-o vyžaduje nesmírné úsilí při přípravě závodů, a tak se ani v dalších letech bez cestování za závody neobejdeme, pokud budeme chtít brát i nadále tuto disciplínu vážně.