Na prvního máje, orienťák Háje

Sídliště v blízkosti stanice metra Háje obsahuje zajímavé orientační prvky - na jedné straně tzv. Centrální park, na druhé straně komplex plný chodníků, pasáží, nadchodů a podchodů jménem Galaxie.

Před závody se redaktorka televize Metropol ptala, jak se lze na takové závody připravit. Odpověděl jsem, že na rychlostní závody je nejlepší příprava denní aktivní pohyb na vozíku venku. Běžné prostředí není tak přístupné, takže člověk se chtě nechtě musí vypořádat s obrubníky i nerovnostmi a naučit i trochu plánovat, kudy se kam dostat. Co se týká práce s mapou, tak tam je asi nejlepší závodit, lepší praxi si člověk přát nemůže.

Protože jsme absolvovali nejprve disciplínu TempO, mohli jsme si užít první část dopoledne právě tu práci s mapou. Oproti očekávání se ukázalo, že TempO, které připravili manželé Forstovi, zabralo nikoli část, ale celé dopoledne. Osm stanovišť využilo prakticky celý Central Parku a ukázalo, jak se takové závody staví. Kombinace chytáků a normálních orientačních úkolů "co je dál, co je blíž, co je vidět, kde je to vidět" a dalších donutila skoro čtyři desítky závodníků zapnout mozkové závity, až se v krásném letním počasí začali potit (samozřejmě se potili závodníci, u závitů to anatomicky možné není).

Po závodech TempO se část vozíčkářů pustila do rychlostního orienťáku. Tady přišla ke slovu právě ta schopnost najít správný nájezd na chodník a plánovat trasu. 

Protože v této disciplíně podobně jako v klasickém orientačním běhu je velké množství kategorií, většina účastníků, kteří dorazili do cíle se všemi kontrolami, se postupně objevila na stupních vítězů. Skvělý pocit, že je člověk v něčem dobrý, to se neomrzí :-)

Další závody jsou hned tuto neděli v Přerově, kde se utkáme s místními vozíčkáři v místním parku, tak už se moc těšíme!