Hec akce ve Finsku

V České republice se posouváme více ke sprintové variantě trail orienteeringu zvané TempO, zatímco klasika, mezi Seveřany nazývaná PreO, je poslední dobou nepatrně upozaděna. Zřejmým důvodem je z mého velmi zaujatého pohledu :-) náročnost stavby závodu jedné vs. druhé disciplíny.

Mistrovství Evropy a světa se však stále organizují v obou těchto disciplínách. A tak mě, s ohledem na titul zatím stále úřadujícího mistra světa v trail orienteeringu v kategorii Paralympic, a zejména s ohledem na blížící se termín dalšího MS (červenec), při pohledu do závodního kalendáře přepadla panika. Bez tréninku ideálně na reálných závodech toho v Itálii moc nepředvedu.

Ze zoufalého pokusu trefit se závody v relativně snadno dostupných lokalitách v okolních zemích (doma žádné do léta nemáme) do vlastního kalendáře vznikl trochu šílený nápad vyrazit na poslední chvíli na závody do Helsinek. Šílený o to víc, že jsme se rozhodly dvě vozíčkářky, bez asistentů, samy. 3 dny, 4 závody. Dva z nich zařazené do neoficiálního Evropského poháru jako první a druhé kolo.

Musím především velmi poděkovat organizátorovi závodů, Arimu Tertsunenovi, díky kterému jsme z velké části celou akci vůbec mohli zrealizovat. A hned vzápětí musím zkonstatovat to hlavní – ta šílenost stála 200% za to.

Závody to byly skvělé, Finové dostáli své pověsti. V první řadě mne naprosto ohromila organizovanost, vše začínalo na čas, i při účasti 100 závodníků. Terény byly luxusní, mapy velmi dobré, tratě férové, ne příliš snadné, ale ani ne přehnaně překombinované. Jediný, kdo trochu protestoval, byly moje ruce, nezvyklé na tak velkou námahu. Neměly jsme totiž ani na trati asistenty. Lesní cesty, za normálních okolností dobře sjízdné, byly podmáčené. Náročné bylo jet i jen po rovince, natož do kopečků, kterých tam bylo požehnaně. Díky ostatním závodníkům, kteří v pro mě kritických úsecích zatlačili, jsem zvládla tratě absolvovat v časovém limitu. Bez příležitostných asistentů nebo mnohem většího časového limitu bychom závod vlastními silami nezvládly dokončit včas.

Trénink i první závod klasiky jsem se nebyla schopná úplně odpoutat od českého pohledu na řešení úloh a dělala jsem hloupé chyby. Sobotní TempO mi ale vyšlo nadmíru dobře, stejně tak jsem byla velmi spokojená s výsledkem nedělní klasiky. Výsledky, mapy i řešení jsou k nahlédnutí na http://www.trailo.fi/fintrailo-2014/. Každému, kdo chce zažít opravdu dobré trailové závody můžu Finsko jenom doporučit. Třeba příští rok, opět v květnu, mistrovství Finska 2015.

Díky letí v závěru k partnerům oddílu orientačních závodů (zejména společnosti Era), kteří nás podporují finančně a umožňují nám tak na podobné závody vyrážet. Náklady spojené s účastí na závodech díky nim neleží pouze na bedrech samotných závodníků. Děkujeme.