Salzburg na handbicích

Cyklokurzu v Solném hradu se účastnilo celkem 8 lidí, z toho 4 vozíčkáři.

První den jsme vyrazili po proudu řeky Salzach do německého Oberndorfu. Cesta vedla cyklostezkou podél řeky, ale po několika kilometrech byla cyklostezka uzavřena a my byli nuceni jet po objížďce. Z původně plánovaných 30 km, jsme nakonec ujeli 47 km. Cesta vedla sice po rovinkách, ale víceméně po šotolině. Po pozdním návratu domů jsme si uvařil večeři na místním parkovišti a při pivečku se domlouvali na dalším dni.

Po prvním náročném dnu, byl jasnou volbou kratší výlet. Proto jsme se rozhodli navštívit historické centrum města. Celé město je protkané cyklostezkami a zelenými parky, které jsme rádi využili. Na Mozartově náměstí  jsme se každý vydali svojí cestou, abychom se o hodinu později opět setkali a vyrazili do parku France Josefa. Zde jsme si udělali obědovou pauzu. Po cestě jsme si poslechli místní pouliční hudebníky, kteří hráli nejrůznější skladby od Mozarta po modernu. I přes brzký návrat jsme ujeli 24 km a výlet jsme si užili. Navečer jsme se rozdělili na dvě skupinky. První vyrazila autem do nedalekého Mondsee a druhá se vydala sledovat západ slunce nad Salzburgem z vyhlídky ve výšce 1239 m.n.m.

Třetí den jsme opět vytvořili dvě skupinky. První (Vašek s Martinem) se vydala do 20 km vzdáleného Bad Raichenhallu, druhá (Jitka s Alešem) se vydala podobným směrem, avšak otočili to dříve. Cesta do Bad Raichenhallu byla nádherná. Asfaltovaná cyklostezka vedla v první části podél řeky Saalach, v další části vesnicemi v údolí. Po celou cestu jsme obdivovali vysoké vrcholy místních Alp, které jsme měli na dosah. Cesta mezi krávami, koňmi a ovcemi nás fascinovala, tak jsme se rozhodli dát si k obědu klasický wiener schnitzel. Cestou zpět do hotelu jsme mírně bloudili a po několika vraceních jsme přijeli zpět do Salzburgu. Bohužel z druhé strany, než jsme čekali. Za tento den jsme ujeli dalších 49 km a celkový objem kilometrů se zastavil na čísle 120 km.

Poslední den jsme totiž na kolo nesedli. Rozhodli jsme se vyrazit autem na nedaleké Orlí Hnízdo. To jsme bohužel viděli jen z dálky. Po několika neúspěšných pokusech o nalezení správné cesty na vrchol a mlze, která se dala krájet, jsme se rozhodli vrátit domů. Orlí Hnízdo jsme viděli alespoň přes údolí a máme důvod se sem ještě vrátit.

V závěru bychom chtěli poděkovat firmě AutoESA za zapůjčení dodávky, bez které bychom nemohli kurz uskutečnit.