Salza 2019

Tak, jak je poslední roky zvykem, hladina byla nízká a předpověď děsivá… Tři dny pršení a teploty pod 20°C, kde kdo by si mohl říci, že bude lepší zůstat doma. Ale každý správný vodák ví, že to je ideální okamžik vyrazit na vodu.

Cesta na Salzu se nesla v duchu předpovědí, takže jsme se rozdělili na dva tábory. A to na tábor optimistů, co tvrdili, že ráno bude krásně, a na tábor pesimistů, co věřili předpovědím v telefonech. Jedno však bylo jisté, po cestě na Salzu venku lilo jako z konve, takže ať měl pravdu kdokoliv, hladina řeky šla prudce nahoru a to znamenalo jediné, čekal nás dobrý vodácký zážitek.

Letos jsme udělali změnu v místě táboření, místo klasického kempu ve Wildapenu, jsme vyzkoušeli kemp v Palfau. Nahrávalo k tomuto rozhodnutí hned několik okolností. Vzhledem k počasí je zde možnost chatek a více prostoru kam se schovat v případě deště. Jednoduší logistika ohledně přesouvání aut a veškerého materiálu, což je u vodáckých akcí často Achilova pata. A v neposlední řadě zde byla restaurace, kde se dalo večer v teple posedět a dát si třeba Jegrtea na zahřátí.  Tato volba se nakonec ukázala jako parádní, a proto chci velice poděkovat jak majiteli kempu, tak celému českému personálu za ochotu a vstřícnost.

V pátek ráno jsme vstali, bylo už po dešti a tak jsme si v rychlosti rozdělili vodácký materiál, naskákali do aut a vydali do Wildalpenu, kde byl start našeho vodáckého zážitku. Než jsme nafoukali 10 lodí a oblékli všech 20 členů výpravy do neoprenu, vysvitlo sluníčko, takže optimistický tábor měl obrovskou radost z toho, že měli včera pravdu. A nám už nezbývalo nic jiného, než si to pořádně užít na vodě. 

Díky vodáckým instruktorům a doprovodným lodím vše proběhlo hladce, a to jak v pátek, tak v sobotu. 

Večery patřily posezení u ohně, dobrému masu z grilu, kytaře a popovídání s kamarády. 

Na závěr už mi nezbývá nic jiného, něž poděkovat všem vodácký instruktorům, dobrovolníkům a v neposlední řadě také sponzorům, bez kterých by takové akce nemohli vznikat.