Divoké dobrodružství jménem Salza

Ve čtvrtek se u Polikliniky Parník sešlo několik účastníků sportovního pobytu v zahraničí. O dobrodružství nebylo nouze už od začátku. Řidiči aut si nejprve zahráli "tetris". Do aut se muselo naskládat vodácké vybavení i další potřebné věci, tudíž ani to nejmenší volné místečko nesmělo přijít nazmar. Nebylo pochyb, že to kluci zvládnou. Tuto skládací hru samozřejmě vyhráli. Pak už zbývalo jen nasednout do auta, zapnout navigaci a vyrazit na cestu. Následovalo pěkných pár hodin v autech s jasným cílem. Do menšího kempu ve Wildalpenu (Sportovní Klub Vozíčkářů ho měl téměř pro sebe) se dorazilo ve večerních hodinách. Na místo se  postupně sjížděli i ostatní účastníci, kteří vyrazili po vlastní ose. Po příjezdu bylo prioritou  postavit stany. Poté se všichni sešli v nedaleké hospůdce, aby alespoň na chvilku unikli před večerním, již chladným počasím.

Příští den, tedy pátek, se určily posádky lodí a začal mírný zmatek v podobě rozdávání vodáckého vybavení. Každý dostal neopren a další věci dle individuálních potřeb. Jakmile všichni měli oblečení do lodi, nasedlo se do aut a vyrazilo se na několik kilometrů vzdálené parkoviště. Na parkovišti bylo dostatek prostoru, aby se nafoukly lodě a rozdaly se vesty, helmy a pádla. Tam také začalo další dobrodružství v podobě oblékání do neoprenů. Samozřejmě i v této výzvě se zadařilo a zahraniční vodácký zážitek mohl začít. Už při pohledu na krásnou a rozmanitou přírodu kolem bylo jasné, že tento výlet zůstane hluboko v paměti. Prožitek ještě více zesílil při pohledu na průzračnou vodu divoké řeky. A to nebylo všechno. Úsek, který vodáci ze Sportovního Klubu vozíčkářů sjížděli, se pyšnil hezkým pohledem na zdejší hory. Dále pak Salza nabídla dávku adrenalinu v podobě menších i větších peřejí a vzhledem k nízkému stavu vody vyčnívalo z vody množství kamenů.  Půvabnou a velmi zajímavou trasu celá skupina statečně zvládla. Večer se roztopil gril, u kterého si všichni vzájemně sdělovali zážitky a pocity.

Další den došlo k nepatrným změnám v posádkách lodí. Krátce poté si všichni zahráli hru "najdi svůj neopren". I tato hra pro skupinku vodáckých nadšenců byla úspěšná, a tak se opět vyrazilo na vodu. V sobotu se sjížděl stejný úsek řeky. Tentokrát si při jedné ze zastávek někteří odvážlivci skočili do vody z pětimetrového skokánku. Některým lidem zase nestačilo se kochat krásami zdejší přírody pouze z hladiny Salzy, a tak si pro větší zážitek zastavili na kameni uprostřed peřejí a dokonce se našli i tací, co "neodolali" a v divoké řece se několikrát vykoupali. O nevšední  zážitky na Salze zkrátka nebyla nouze. :-D Večer se pak pokračovalo v grilování a volné zábavě.
Poslední den pak byl ve znamení příprav na návrat domů - uklízení, balení, skupinové focení, druhé kolo "kufrového tetrisu" a především loučení.

A teď trochu čísel. V rakouském Wildalpenu se sešlo celkem 24 vodáků. Z toho 7 SKVělých vozíčkářů a 17 ještě SKVělejších asistentů. Na Salzu vyplulo 11 lodí, na kterých celá parta ujela cca 16,5 km.

Vedoucím akce Mírovi i Vladanovi a asistentům Anetce, Ilče, Janče, Jarušce, oběma Luckám, Martině, Štěpánce, Zuzce,  Alešovi, Filipovi, Františkovi, Kubovi, Radkovi a Tomovi moc děkuji za nezapomenutelný zážitek, pomoc a výdrž.

Věřím, že si Andrejka, Anička, Kačka, Petra, Jirka i Standa divokou vodu užili a byli nadšení stejně tak jako já. 

Děkujeme našemu partnerovi Salutem Services, s.r.o. za fianční pomoc.