Lyžování v Čenkovicích

V úterý večer po příjezdu do Čenkovic jsme se ubytovali v příjemném Penzionu Skála, který byl takřka bezbarierový. Jeden schůdek do chalupy a trošku horší přístup do sprchy, ale vše jsem vyřešili a zvládli. Určitě nejlepší na celém ubytování byla kamínka, ve kterých jsme si mohli sami zatopit, a která nás krásně zahřála, když jsme se vraceli promrzlí z lyžování, protože byla celkem velká zima. Chalupa byla vzdálená asi 200 m od vleků, ale docela do prudkého kopce. Ještě tentýž večer nás tedy napadlo zeptat se na Horské službě, zda-li by nás, lyžaře na monoski, nevytáhli pomocí sněžných skútrů k vlekům.

Ve středu ráno nás tedy čekalo první lyžování v této sezóně. Rozhodli jsme se pro začátek zvolit kratší, asi 450 m dlouhou modrou sjezdovku. Od chalupy přímo k vleku nás nakonec vytáhli pomocí skútrů velmi ochotní vlekaři, kteří, jak se později ukázalo, mají velmi bohaté zkušenosti s lyžaři na monoski. Toto zjištění nás velice potěšilo a celé lyžování se neslo v přátelském duchu. Nastupování na vleky bylo proto bezproblémové a bez jediného zádrhelu. Po polední pauze, když už jsme byli rozlyžovaní, jsme přejeli na vedlejší, podstatně delší 900 m dlouhou červenou sjezdovku, kde jsme lyžovali až do půl čtvrté. Poté jsem sjeli až k chalupě na monoski a na lyžích, což bylo ideální a nemělo to chybu.

Druhý den ráno jsme jeli zase pomocí skútrů rovnou na tuto sjezdovku a strávili tam celý den. Jediné, co nás trápilo, byla zima, která byla ještě větší než předchozí den, a také mlha, která nás po oba dva dny provázela. Po lyžovačce jsme se ještě mohli vrátit po domluvě do penzionu, kde jsme se převlékli a ohřáli.

Co říci závěrem? Myslím, že jsme si za ty dva dny strávené na svahu parádně zalyžovali a užili si dva příjemné večery. Obrovský dík patří majiteli vleků ve skiareálu v Čenkovicích, který byl velice vstřícný, co se pernamentek týče. Velký dík také patří vlekařům za ochotu a špičkový servis po oba dva dny. Myslím, že to nebylo poslední lyžování v této sezóně v tomto skiareálu.