Jarní Pitztal

Kurzu se zúčastnili tři vozíčkáři lyžující na monoski a čtyři asistenti. Pro některé z nás to bylo první letošní lyžování, ať už byla příčinou mírná zima v České republice nebo zlomená stehennní kost.

Ubytováni jsme byli v luxusním, již známém a ověřeném, dá se říct bezbariérovém domě u Karin, kam se velice rádi vracíme. První den nám počasí přálo, a tak jsme se mohli směle pustit do hoblování zdejších svahů. Horní část sjezdovky nebyla upravena úplně podle našich představ, a tak jsme raději vystupovali v půlce sjezdovky, kde byly podmínky daleko lepší a mohli jsme se krásně rozlyžovat.

Druhý den bylo počasí horší. Většinou zataženo, občas vykouklo sluníčko, ale i tak nám nic nebránilo v našem zdokonalování se v jízdě na monoski. Unaveni po dvou dnech lyžování, večerním rozboru videa naší techniky jsme ulehli s vidinou dalšího dne i když předpověď počasí neslibovala nic pěkného.

Předpověď se naplnila do posledního puntíku. Noční sněžení a tím pádem neupravené sjezdovky (úprava probíhá odpoledne po skončení lyžování), sněžení během celého dne, hodně špatná viditelnost a chvílemi vypnuté vleky, nám nedovolovaly se ustrojit do našich monoski a pokračování v lyžování. Tento den se tedy nesl v duchu vysedávání, klábosení a ochutnávání různých dobrot, ať už v pevném či kapalném stavu, v místní restauraci.

Poslední den nám počasí vynahradilo i s úroky to, co nám předchozí den vzalo. Celodenní azurová obloha a příjemné teploty nám umožnily užít si poslední den plnými doušky. Na závěr jsme se za odměnu vypravili kabinkou do restaurace ve výšce 3440 m n.m., kde jsme se kochali úchvatnými, zasněženými vrcholky okolních hor. A pak už následoval jen odjezd domů.

Závěrem můžeme řící, že jsem si jarní lyžování užili a nezbývá nic jiného než se těšit na příští sezónu.