Marcela Řasová – nová členka SKV Praha

| Společné |Tereza Marková

Marcela je původem z Prahy, už nějaký čas ale bydlí na venkově za Prahou s manželem a synem. V 15 letech se u ní objevily zdravotní problémy, ze kterých byla časem lékaři Marcele diagnostikována roztroušená skleróza. Přes nepříznivou prognózu Marcela vystudovala SUPŠS v Železném Brodě a posléze Speciální pedagogiku na FTVS. Marcela je maminkou syna Roberta (12 let) a vede sportovní skupinu „Tanec s hudbou“ pro lidi se stejnou diagnózou. Marcela je naší novou a nadšenou členkou.

Jste naše nová členka, je pro vás sport v životě důležitý?

Dětství jsem měla plné sportu, pohybu a aktivit. Bývala jsem dost aktivní: běhala jsem, lezla jsem po skalách, závodně jsem běhala na běžkách.  V 15 letech jsem se začala potýkat se zdravotními problémy, ze kterých se časem vyklubala roztroušená skleróza. Můj stav se stále zhoršoval, ale když už jsem byla skoro na vozíku, vzala si mě do parády má sestra, která je fyzioterapeutka. Hrozbu vozíku se nám podařilo zvrátit a možnost chodit jsem si doposud zachovala. Mám postiženou pravou polovinu těla a občas se ozve nějaká ta ataka. Používám turistické hole, ale po bytě a na kratší vzdálenosti jsem schopná se pohybovat bez nich. Na delší vzdálenosti používám vozík.

Jak jste se dostala k SKV Praha?

Vzhledem k tomu, že jsem byla jako dítě sportovně založená, vedeme k tomu s mužem i našeho syna. Je ale pravdou, že čím je syn větší, tím víc jim se svým hendikepem nestačím. Proto jsem se začala poohlížet, které sporty bych mohla dělat sama, bez nich. A tanec mě vždy velmi lákal. Sama dělám terapii Tanec s hudbou.  V létě jsem viděla video z taneční soutěže vozíčkářů, které mě nadchlo. Začala jsem hledat a narazila na SKV Praha. V září jsem pak přišla na ukázkovou hodinu, která mě absolutně okouzlila, takže jsem se v zápětí stala se členkou tanečního oddílu.

A lákají Vás i jiné sportovní aktivity?

Ano, hned jsem zkoumala, jaké další aktivity SKV Praha dělá, takže už jsem byla na horách a vyzkoušela jsem potápění. A těším se, že v létě pojedu na vodu a na cyklisťák. Zatím jezdím na elektrokole, ale ráda bych vyzkoušela i handbike, protože ruce mám lepší, než nohy. Klasické elektrokolo dost oddře ta má levá noha, která je zdravá a jízda na kole je pro mě čím dál těžší.

Jak Vás nadchlo potápění?

Já miluju šnorchlování, takže mě to vždycky lákalo. O možnosti zkusit potápění jsem tedy nepochybovala ani minutu a samozřejmě mě to nadchlo. Je to krásné.

Co Vám sport dává do života?

Radost. Velmi mě to naplňuje a dává mi to pocit volnosti a svobody.

Děkuji pěkně za rozhovor.