Bavorsko, Olda a Island

Je to už pár let, co jezdím do Bavorska zahajovat oficiální maratonskou sezonu. První víkend v únoru bývá pro mě dostatečnou výzvou, abych vážil zahraniční cestu k našim západním sousedům. Teploty i kolem dvanácti stupňů pod nulou mi připomínají Island. A po náročné trati – úplně stejně jako na Islandu – můžu prohřát své zkřehlé údy v termálních lázních. Teplá voda ve třinácti bazénech uvnitř i pod širým nebem, to je skutečně malý Island za humny.

Jeden z manažerů přichází pro letošní rok s nabídkou spolupráce a pomoci vozíčkářům z SKV Praha. Slovo dává slovo a na druhý květnový týden odjíždí náš první zástupce na nabízený pobyt. Tím zástupcem není nikdo jiný, než po paralympijské Soči poněkud utahaný Oldřich Jelínek, reprezentant České republiky v jízdě na monoski.

Po ubytování v hotelu následuje mnohahodinová prohlídka komplexu spojená s návštěvou několika bazénů rozdílných teplot vody, parních lázní a sauny. Zdejší sirnaté vřídlo má tu moc uzdravovat pohybový aparát, prohřívat svaly i klouby a blahodárně na ně působit svými rozpuštěnými minerály. Však si Olda také pochvaluje, že je to poprvé od Paralympiády, co se mu pořádně uvolnily ruce a ramena.

Nutno říci, že na vozíčkáře jsou tady dobře připraveni. Už zmiňovaný hotel vítá své hendikepované hosty naprostou bezbariérovostí a vstřícností personálu. Dveře jsou dostatečně široké, prostoru v pokoji i ložnici dostatek i pro vozík. Hotel je vozíčkářům přístupný takříkajíc od podzemních garáží až po půdu. Také před hlavním vchodem je pro ně rezervován dostatečný počet dostatečně širokých parkovacích míst. Každý bazén v termálním komplexu Johannesbad je vybaven spouštěcím zařízením, jakýmsi malým jeřábem, s jehož pomocí se vozíčkář pohodlně dostane do vody i z ní. K dispozici jsou i speciální bazény na kompenzační cvičení a nejrůznější pomůcky.

To ale není zdaleka všechno. Zdejší lázně jsou zaměřeny na pohybové ústrojí a problémy s páteří. K vybavení komplexu patří i velká hala fitness studia s nejmodernějšími přístroji. Na základě speciálního vstupního vyšetření s vámi odborní asistenti sestaví tréninkový plán ušitý na míru přesně vašim potřebám a slabým místům vašeho pohybového aparátu. Vše je zaznamenáno na čipovou kartu, kterou pacient následně vkládá do každého cvičebního přístroje, u nějž se vyskytne. Přístroj za něj hlídá počty cviků i sérií a přesné a nejideálnější provádění cviku i jeho patřičnou frekvenci. Vše je opět zaznamenáno na kartu a dle výsledků se přizpůsobuje každý následující trénink. Není asi překvapením, že mnohé cvičební stroje jsou uzpůsobeny pro použití vozíčkářem, takže hendikepovaný sportovec nemusí svůj vozík u každého přístroje zdlouhavě opouštět a nastavovat si u každého z nich znovu opěrky. Ve speciální části studia jsou přístroje velmi univerzální a velmi účinné. Je to díky speciálnímu systému uchycení kladek, které nenechávají pracovat pouze jednu malou svalovou skupinu, popřípadě jeden jediný sval, jak je tomu u konvenčních přístrojů, ale nutí cvičícího zapojovat mnohem více svalů, protože kladka se zde pohybuje minimálně ve třech směrech. Plynulost a rovnoměrnost pohybu tak musí zajišťovat mnohem více svalových skupin, trénink je obsáhlejší a efektivnější, účinnější.

Stav hlubokého stabilizačního systému podél páteře tady zjišťují na několika specializovaných přístrojích. Pacienti schopni stát jsou podrobeni testu na „wackelbrett“, nestabilní kruhové podložce, která prověří jejich předo-zadní i pravo-levou stabilitu, rychlost reakcí i rovnoměrnost zatěžování obou polovin těla. Sedící pacienty čeká skenování páteře jakousi důmyslnou počítačovou myší. Výsledkem je dvou a trojdimenzionální obraz páteře a odhalení všech slabých nebo přetěžovaných míst či imobilních oblastí. Navazuje opět počítačem řízený trénink individualizovaný dle výsledků vyšetření.

Ačkoli se to zdá vcelku nemožné, přibývá další třešnička na dortu a Johannesbad a Königshof se stávají oficiálními partnery také letošního Spojeneckého islandského projektu. Věnovaný sportovní oděv mi bude na drsném severu připomínat naše společné bavorské přátele a zahřívat mě nejen vzpomínkami.

Opouštíme s Oldou zdejší lázeňský komplex plni nadšení a odhodlání do dalších sportovních výkonů. A nutno podotknout, že se oba vydáme na zpáteční cestu vcelku neradi. S vyhlídkou na úspěšné pokračování navázané spolupráce a se slzou v oku se loučíme s manažerem Thomasem Richterem. Tak zase někdy „Grüß Gott in Bad Füssing“!