Zlaté a stříbrné ME v Bratislavě

| Orientační závod |Bohuslav Hůlka, foto: Klabinda, Forstová

Slovensko ještě nedávno tuto disciplínu vůbec neznalo. Pak přišli bratři Furuczové a přepsali historii orientačních sportů nejen na Slovensku. ME, které proběhlo 27. 4. - 1. 5. 2018, nastavilo novou laťku kvality závodů. Na tyto závody jsme se těšili, a jak se ukázalo, měli jsme se na co těšit.

Příjezd, trénink a model

Do Bratislavy jsme se sjížděli postupně, přesto se už v pátek dopoledne vypravila skupinka ambiciózních závodníků (Dan, Libor, oba Pavlové, Markéta, Jirka, Jana a Bohouš) trénovat do písčitých terénů Záhoria. Sjízdnost pro vozíky dost náročná, ale o to výživnější bylo srovnat si hlavu, mapu, terén a lampiony ještě před ostrými závody.

Odpoledne jsme přibrali Milana a Mirka a pustili se do modelového závodu v Plaveckém Mikuláši. Ten byl vyhodnocený jako celkem lehký, i když i zkušenější závodníci občas nějakou chybku udělali. Zajímavé bylo, že ve stejném místě, kde tento závod končil, o dva dny později finalizoval individuální ostrý závod.

Do večera jsme stihli ještě přejet na modelové TempO, absolvovat tři cvičná stanoviště, vrátit se do hotelu a připravit se na první ostrý závod ve Stupavě.

Pre-O 1, Stupava

Tak tolik rýh jsem ještě nikdy na mapě neviděl! Rýha, korýtko, kde dříve tekla voda, se dá zakreslit různě - třeba tečkovanou hnědou čárou, nebo plnou čárou se špičatými konci, nebo vrstevnicemi. Tady bylo často na malém prostoru využité všechno, aby měli závodníci dobrý přehled o tom, co vidí, i o tom, co je jejich očím skryto. Tedy ti závodníci, kteří čtou mapu dobře. My ostatní jsme chvílemi tápali v nejistotě. 

Odpoledne už byly karty rozdané a bylo v podstatě jasné, kdo má šanci bojovat o medaile a kdo jen o zlepšení průběžné pozice. Z českých závodníků nejlépe rozjela závod Jana, která přenocovala na 2. místě za Norem Jacobsonem. Z hendikepovaných závodníků se dařilo Hance (8.), ostatní spokojeni nebyli. Já jsem zhodnotil svůj výkon slovy "Žádná sláva, ale už jsem zažil větší průšvihy." - to je výhoda toho, když člověk závodí dostatečně dlouho. 

Pre-O 2, Plavecký Mikuláš

Finále individuální soutěže - opět krásné počasí, ale panuje nervozita, očekávání, odhodlání. Trať má časový limit skoro 3 hodiny, je zde 27 kontrol a dvě časovky, to znamená, že bude hodně důležité udržet koncentraci až do samého konce. A skutečně tady byl problém - tři naši nejlepší závodníci - Jana, Pavel i já jsme zkazili poslední kontrolu. 

Celkové výsledky jsou nádherné - Jana stříbrná, Pavel 7., já 9., Hanka 14., Milan 28., Mirek 43. V kategorii Open se nejlépe dařilo Tomáši Leštínskému (11.) a Danielu Lockerovi (14.).

Štafety

Tady jsme si na medaili věřili, ale vedoucí reprezentace Pavel měl nezáviděníhodný úkol - vybrat, kdo do které štafety. Protože rád předbíhám, můžu prozradit, že při trochu jiné konstelaci bychom se mohli ocitnout na prvních dvou místech. Všichni totiž odvedli vyrovnané a výborné výkony, a to i v papírově slabší štafetě, ve které jsem měl tu čest finišovat já. 

V krásném prostředí na hradě Děvín jsme absolvovali nejen závod, ale po něm trochu paradoxně i slavnostní zahájení.

Výsledkem bylo ZLATO pro štafetu Hanka, Pavel, Jana a čvrté místo pro štafetu Milan, Mirek, já. V Open skončily štafety s rozdílem 3 s na 4. a 5. místě.

TempO

Tahle disciplína není pro staré a vlastně ani pro vozejky, i když se tváří celkem přístupně. Ale občas se objeví nějaký hendikepovaný závodník, který zkusí probojovat se do finále. Tentokrát se to málem podařilo Janě. Bohužel došlo ke zrušení rozhodnutí o zrušení jednoho stanoviště. A toto zrušení zrušení znamenalo, že po celodenním čekání na výsledky kvalifikace nakonec Jana i další čtyři čeští závodníci zůstali za branami finále, kam se probojovali pouze Libor a Pakuo. V konkurenci Skandinávců se jim podařilo dosáhnout na 28. (Pavel K.) a 32. místo (Libor).

Závěrem

ME mělo nejvyšší úroveň, jakou by si člověk mohl představit. Za to bychom chtěli poděkovat organizačnímu týmu, který má náš velký obdiv a úctu. Náš tým měl spolu s Ruskem nejvyšší zastoupení v počtu hendikepovaných závodníků a zejména na výsledku štafet bylo vidět, že máme nejen kvantitu, ale i kvalitu.

Uvidíme, jak se nám bude dařit v srpnu na MS v Lotyšsku, kde se přeci jen setkáme s jiným stylem map, terénu, stavby tratí i organizace.

Nic z toho, co jsme dokázali, by nebylo možné bez našich partnerů: NF Anděl na kolech, NF Avast, MŠMT, PRE, a. s., ČSOB a. s., MČ Praha 10 a dalších.