Naše každoroční adrenalinové dobrodružství

První den bývá vždy náročný. Sice nás na řece nic nepřekvapí a vždy víme odkud pojedeme a kde budeme končit. Naše skupina se však každý rok mění a proto je vždy důležité vybrat pro každého jednotlivého člena správné vybavení, které se skládá z: Neoprenu, neoprenových ponožek, vesty, vodácké nepromokavé bundy a přilby.

Než se všem členům výpravy rozdá vhodný materiál a než se s tímto materiálem seznámíme chvíli trvá a tak uteče hodně vody, než se vůbec dostaneme do lodí.

Samotné vodácké dobrodružství pak začíná asi 15 km jízdy autem  proti proudu řeky.

Na nástupní místo s parkovištěm musíme vždy přesunout veškerý materiál včetně lodí a pochopitelně i všechny vodáky. Většinou se nám podaří dostat na vodu okolo poledne. pro většinu možná čas oběda, ale my na hlad nemyslíme. Všichni se totiž těší až budou konečně sedět v lodi a poprvé budou moct zanořit do Salzy své pádlo.

Řeka je obtížnosti WW I. - WW II. A některé pasáže bývají opravdu náročné. Paradoxně se dá říct, že čím je méně vody, tím je řeka více technicky náročná, protože na hladinu vystupují kameny, které by za běžného stavu zůstaly skryté pod hladinou. Naštěstí v poslední době prošlo spousta našich členů vodáckým školením a stali se z nich zkušení vodáčtí instruktoři a tak všechny nástrahy, které nám řeka postaví do cesty, bravurně zvládneme.

Bez přísunu energie by to ovšem  nešlo a tak, zhruba po hodině a půl intenzivní vodácké dřiny, zastavujeme a dáváme si malou svačinku. Při tom se bavíme pohledem na místní přírodní skokanský můstek, který je oblíbenou zastávkou všech vodáků, kteří Salzu navštěvují a ze kterého skáče jeden vodák za druhým. Z naší skupiny se nikdo neodhodlal. Asi to bude tím chladnějším počasím. Po další hodince máme opět kratší zastávku, abychom nabrali síly před poslední a zároveň nejkrásnější částí řeky Salzy. Jedná se o takzvanou soutěsku. Řeka je zde užší a voda rychlejší. Jestli někde hrozí riziko převrácení lodě, tak právě zde. A první komplikace na sebe nenechá dlouho čekat. Jedna z lodí se opravdu převrátí. Naštěstí se jedná o posádku bez vozíčkáře a obě dámy, které se cvakly to berou s úsměvem na tváři.

Takové situace k vodáctví patří. My naštěstí víme, jak se v podobných situacích zachovat, tak aby nikdo nedošel k újmě a všichni se z vody dostali co nejrychleji ven. Salza je totiž ledovcovou řekou a nebývá moudré v ní trávit zbytečně moc času i když má člověk sebelepší vybavení.

Konec našeho prvního dne je v blízkosti našeho kempu a jediné co zbývá je překonat po souši zhruba 215 metrů s 32 metry převýšení. Naštěstí je v naší skupině vždy dost silných mužů a za necelou hodinu jsme již všichni nahoře. Včetně našeho materiálu.

Sobota se tentokrát nesla ve znamení zhoršeného počasí. Kdo je však připraven, není zaskočen. A to byl přesně náš případ. Úsek jsme si tentokrát asi o 45 minut zkrátili, abychom se co nejméně vystavovali případným dešťovým přeháňkám. Nakonec jsme se jim nevyhli úplně, ale i tak bylo očekávání mnohem horší. Po cestě se nám opět cvakla jedna posádka. Naštěstí to nebylo v žádném těžkém úseku a tak jsme si úspěšně mohli vyzkoušet záchranu z vody také s vozíčkářem.

Letos nám dal důvěru rekordní počet kvadruplegiků. Když máte sehraný tým instruktorů a asistentů, tak jde vše samo a nic není problém a to my naštěstí máme!

Děkuji tedy všem, kteří byli součástí naší party na Salze.

Za podporu děkujeme: BENU, Rozsviťme Česko,Stezka Českem , adidas, MČ Praha 14, Pražská energetika, a.s. a ČEPS.