Cyklopouť Krakovec

| Outdoor |Michaela Krunclová

Cyklopuť aneb jak jsme Krakovec dobyli.

25. - 28.6. se vydala skupina 9 handbikerů a sportovních asistentů z parkoviště v Radotíně směrem Beroun.

Jediný náš úkol dne bylo minout jeden z mostů, který je kvůli zpomalování cyklistů proložen velkými zábranami, jenže tyto zábrany jsou tak veliké, že se s handbikem přes most přejet nedá. Takže instrukce zněli jasně, tento most se objíždí před Zadní Třebání.

Jelo se údolím Berounky za svitu slunka a my se kochali díky dešťům svěží zelenou přírodou, dokud však nedošlo na onen krizový bod objížďky. Je prostě jisté, že někteří z nás nikdy správnou cestu nenajdou. Tak se nám skupina specialistů na objížďku netrefila. Museli najet 10 kilometrů navíc, zatímco zbytek již chystal tábořiště v berounském kempu.

Ti ztracení si však najeté kilometry vynachválit nemohli, protože jejich zajížďka vedle kopci s výhledem na Karlštejn. Večer jsme ukončili na dobré véče v berounském pivovaru Medvěd.

Děkujeme partnerům našeho oddílu za finanční podporu, bez které by to nešlo.

Hlavně: Nadační fond Avast, Městská část Praha 10, RL Tonery , Muzeum Lega, Kolektory Praha, a.s. , ČSOB a dalším

V pátek nás organizátor akce Tomáš vypravil se slovy: “Nemusíte spěchat, dnes nebude cesta dlouhá, čeká vás jeden velmi náročný kopec, ale jinak jste v pohodě za chvíli v cíli.” Tom s námi kvůli převážení aut nejel, takže neměl tu čest prožít tu “pohodovou cestu”. 40 kilometrů stoupání a klesání a zase šílené stoupání a klesání. Asistenti museli odhazovat kola a handbikery do kopců tlačit.

V sedm večer dorazila do dalšího tábořiště Zvíkovec parta na dřeň vyšťavených cyklopoutníků, z kterých sršelo štěstí, že jsou v cíli a tuhle kopcovou šílenost zvládli!

V sobotu už nás čekala návštěva hradu Krakovec, to byl vlastně důvod celého našeho putování. Den pro vozíčkáře vymyslel místní kastelán Jirka, velký srdcař a milovník svého hradu. Jirka přišel s nápadem propojit dva zcela odlišné světy. Či možná v něčem světy podobné. Vězně z nedalekého žaláře a vozíčkáře. Šlo o pomoc s překonáním schodů, aby se vozíčkáři mohli dostat do všech prostor hradu a vyslechnout si tak kompletní prohlídku. Všechno klaplo, vězni byli rádi, že mohou ze svého prostředí na chvíli vypadnout, my si moc užili kompletní, vtipnou a zajímavou prohlídku. Večer nás kastelán nechal nocovat přímo na nádvoří hradu přímo pod širým hvězdným nebem za krásného hraní našich kytáristů Toma a Honzíka.

Byly to neskutečně krásné tři dny. Děkujeme všem zlatým asistentům.

Děkujeme všem partnerům, kteří nás v aktivním životě podporují!