Play Off 2014

Příjezd a Pre-Play-off období

 Do Českých Budějovic jsme se jako tým sjížděli již v průběhu čtvrtečního odpoledne až večera.  Večer ve 22:15 bylo naordinováno setkání týmu (bez 2 hráčů, kteří dojeli až v pátek ráno).  V průběhu setkání jsme prošli všechny organizační formality a poté jsme během asi 20 minut prošli  plán hry a taktickou přípravu na semifinálový boj proti Kamatu Janské lázně. Taktika na Janské lázně  byla nastavena celkem jednoduše:  - hrát hodně „zezadu“ tak, abychom neumožnili Jankám chodit do přečíslení  - vzadu bránit jako kompaktní blok bránící území před brankou  - hrát vše co možná nejjednodušeji bez zbytečných chyb  - více si všímat Mirka Šperka, jakožto 70% celého týmu Kamatu  V rámci setkání bylo z hráčů velmi cítit odhodlání a chuť zahrát v Budějovicích dobrý výsledek.

 Semifinále

 Zápas č. 1

 V semifinále jsme tedy narazili na loňského finalistu – tým Kamatu Janských lázní. Do utkání jsme  vstoupili velmi optimisticky a hlavně s důrazem a vůlí hrát pěkný florbal. Díky tomu jsme se trošku  se štěstím ujali na konci první minuty vedení 1:0 (branku vstřelil Honza Rajčí s asistencí Fandy) a  mohli ukázat, že jsme si vzali naordinovanou taktiku k srdci a začít rozrážet soupeřovy útoky. To se  nám až na malé výjimky dařilo jen do konce 5. minuty, kdy se prosadil Mirek Šperk. Ten po velmi  jednoduchém, bohužel pro nás velmi účelném, krátkém přiťuknutí z volného úderu od Petra Aliny  vstřelil vedle nedobře postavené zdi svůj první gól. Bohužel to byl z jeho strany zatím jen rozjezd.

 Ve druhé třetině jsme nezachytili rychlou rozehrávku při volné úderu soupeře, kdy tentokrát šla  původní nahrávka na Petra Alinu zpět na Mirka Šperka a ten poslal Kamat do vedení. Poté se utkání  dostalo do nemastné - neslané fáze a hra se jen lehce přelívala ze strany na stranu bez vážnějších  šancí před oběma stranami. Až na konci třetiny se nám podařilo srovnat skóre díky Honzovi  Rajznoverovi, který vstřelil svou druhou branku v utkání. Bohužel srovnáno bylo jen asi minutu a  poté opět poslal do vedení Petr Alina, kterému poslal celkem úderný nához z rohu před branku Lukáš  Hlava. Na konci třetiny nám sice poskytl soupeř možnost hrát přesilovou hru, při které jsme měli i  celkem dost smůly, nicméně se nám branku vstřelit nepodařilo. I když jsme v přesilovce měli asi 3  nebo 4 gólové šance, při kterých museli Kamati děkovat všem svatým.

 Do třetí třetiny jsme opět „vlétli“ výrazně aktivněji než soupeř, který sice měl jednu velmi dobrou  šanci na zvýšení náskoku, nicméně tu bravurně zlikvidoval Honzík Mrázků v naší brance – super.  Díky trošku otevřené hře se nám podařilo srovnat skóre celkem brzy zásluhou Fandy Synka, který  využil ono známé „když nevíš co s míčkem, vystřel“ a od půlky nahodil míček na soupeřovu branku  a ten přímo zapadl do síťky. Bylo tedy srovnáno a my se opět mohli vrátit ke své hře zezadu a donutit  soupeře k otevření hry. To se nám až na malé výjimky dařilo asi pět minut a už to pomalu začínalo  být zajímavé k vyhlížení prodloužení, když se v 8. minutě prosadil opět Mirek Šperk a opět poslal  Kamat do vedení. Situace v tu chvíli byla již celkem napjatá, protože do konce základní části zbývalo  jen asi 7 minut, což při hrubém čase není příliš. Naštěstí se nám podařilo 4 minuty před koncem třetí  třetiny vyrovnat, když se po vybojování míčku na půlící čáře prosadil Fanda Synek, který si narážkou  s Vláďou Maříkem pomohl k objetí dvou soupeřů a poslal utkání do prodloužení. Ve zbývajícím času  se již skoro nic závažného nestalo.   Prodloužení je sice o vítězném gólu, nicméně je velmi krátké – 5 minut. Proto jsme chtěli hrát raději  velmi opatrně a hlavně velmi důsledně odzadu. Mezi třetí třetinou a prodloužení byl Štěpánovi  Karáskovi přidělen speciální úkol – osobní hra na Mirka Šperka. Toto měl za cíl jednoznačně  eliminovat nejsilnější zbraň soupeře. To se mu podařilo správně až na jedno na první pohled  bezpečné vyhození ze své půlky. To mělo ale bohužel fatální důsledek. K nahozenému míčku se  vedle velkého brankoviště dostal Petr Alina, který chtěl poslat míček prudce před branku na Lukáše  Hlavu. Nicméně se mu tento kousek „nepovedl“ tak, že míček zapadl naprosto přesně vedle naší  druhé tyčky do naší branky. Bohužel. Avšak i tak – velmi bojovný výkon.

 Zápas č. 2

 Do druhého utkání semifinále jsme vstoupili výrazně hůře než do uktání prvního. I když jsme opět  chtěli hrát dost od zadu, nechali jsme během prvních 5 minut ujet soupeře třikrát do přečíslení a  Mirek Šperk dvakrát po asistenci Petra Aliny skóroval. V tu chvíli se situace vzhledem k vyhlížení  finále stala dosti vážnou. Zbytek třetiny se odehrával v tónu ztrácejících se útoků na obou stranách.

 Druhou třetinu jsme začali lépe a aktivněji, s menší mírou obav o výsledek, což nám přineslo i  několik slibných střeleckých příležitostí. Bohužel naše otevřenější hra s sebou přinesla jeden velmi  nebezpečný brejk soupeře, který v poslední chvíli přerušil až faulem Jan Hašek. Bohužel jen za cenu  trestného střílení. Toto se štěstím, opravdu to Honzovi Mrázkovi uteklo jen velmi nešťastně,  proměnil Mirek Šperk. Sice se nám ještě podařilo díky pěkné akci Honzy Rajznovera a Štěpána  karáska snížit brankovou ztrátu, nicméně do šaten se šlo za stavu 1:3 pro Kamaty.

 Třetí třetina již byla na naší straně velmi otevřená, a proto jsme čelili několika nebezpečným únikům  soupeře, které se nám dařilo se štěstím a brankářským dovednostem Honzíka Mrázka likvidovat.  Když ale po 4 minutách skóroval poprvé v semifinále i Lukáš hlava z týmu Janských lázní, bylo už  víceméně po zápase.

 Postup Kamatu janských lázní byl bohužel zasloužený. Náš tým dokázal držet Kamat na uzdě jen  v prvním zápase a potom jen během několika sekvencí zápasu číslo dvě.

 Zápas o třetí místo

 V sobotu jsme tedy odehráli zápas o třetí místo celkového pořadí ligy. Do zápasu o třetí místo jsme  šli s jasným cílem dojít si pro medaili a také povzbuzeni naším prvním ligovým zápasem s Wolfy  z Poska, kdy jsme dokázali soupeře držet na odstup od naší branky a získat do tabulky jeden bod.

 Stejný přístup jsme měli i v první třetině – drželi soupeře až na pár výjimek od naší branky. A pokud  se nám to nepodařilo, zaskočil v brance výborně Jan Mrázek. I náš tým měl pár slibných šancí, ale i  soupeřův brankář měl „svůj“ den. Ke konci třetiny jsme měli navíc příležitost přesilové hry, kterou  jsme ale odehráli velmi laxně a nevyužili si ani jednu gólovou příležitost. Navíc se v čas 19:33  prosadil soupeř a díky Lukášovi Wožnicovi šel Wolf Team do vedení.

 Vstřelená branka soupeře na konci první třetiny nás však psychicky dostala pod deku a druhou třetinu  jsme odehráli velmi špatně. Sice jsme přežili jedno vyloučení Honzy Haška, nicméně se bohužel na  naší branku valil jeden útok Poláků za druhým. Nakonec se Wolf Teamu podařilo vstřelit i druhou  branku – opět Lukáš Wožnica.

 Třetí třetina zápasu již od nás byla sice bojovná, nicméně stále bezzubá. Navíc jsme pustili soupeře  do dvou přesilových her. První oslabení jsme ale nakonec využili my a díky Honzovi Rajznoverovi  jsme snížili náskok soupeře na jeden gól – přihrával Roman Charvát. Bohužel jsme, ještě stále  nadějné, skóre udrželi jen 3 minuty. Poté Wolf Team opět odskočil na rozdíl dvou branek. A když  jsme v 15. minutě v oslabení inkasovali čtvrtou branku, bylo téměř hotovo. Poslední branka zápasu  v poslední minutě již nic neřešila a byla jen kosmetickou úpravou skóre. Výsledek 1:5 byl sice na  první pohled krutý, nicméně až na dvě branky soupeře do naší již otevřené obrany plně zasloužený.

Celkové shrnutí Play Off

 Víkend pro finální zápasy ligy náš tým bohužel nezastihl v dobrém rozpoložení. Navíc do zápasů  mohli nastoupit ze zdravých hráčů jen naprosto nerozehraný Jirka Rak vracející se po zranění a  Dominika Horáková se zraněnou rukou (sádrovou fixací), což u obou byla velká škoda. Tyto dva  nedokázal ani částečně nahradit Vláďa Mařík. Výbornými výkony se naopak blýskl gólman Jan  Mrázek. Kvalitním výkonem se prezentovali i Jan Rajznover a Fanda Synek, nicméně jim bohužel  odešla střelecká pohoda a dosti šancí zůstalo nevyužito. V obraně jsme bohužel neodehráli moc  povedená utkání, je to určitě fáze hry, na které budeme muset zapracovat nejvíce. Do hry se bohužel  nedostal druhý brankář Jan Krauskopf, který by měl v budoucnosti převzít post jedničky. Naopak  velmi povedený výkon předvedl Roman Charvát, který potvrdil stoupající výkonnost v průběhu celé  sezóny. Moc šasu na hřišti neměl k dispozici ani Tomáš Uhlík, ale v rámci svého působení spíše  pozitivně překvapil – připravil i dvě brankové příležitosti pro své kolegy z útoku a sám nastřelil  jednu tyčku. Dále se celkem dařilo i mladému Petru Kořínkovi – také na něm bylo vidět bojovné  odhodlání.  

Co nás čeká?

Velkou výzvou pro nás bude nyní největší florbalový turnaj planety Prague Wheel Open, který se koná 7. -9. 8. 2014 v Praze. Naše skupina je extrémně těžká, ale uděláme maximum pro co nejlepší výsledek.