Štědrá pomoc BENU

| Společné | Dana Kasalová

Sportovní klub vozíčkářů Praha by nemohl existovat bez štědré pomoci firemních dárců, ale také bez asistentů, kteří našim sportovcům věnují to nejcennější, co mají – svůj čas.

Společnost BENU Česká republika s.r.o nás dokáže podpořit oběma způsoby – finančně je naším hlavním partnerem a zároveň motivuje své zaměstnance k dobrovolnické asistenci.

Dvě úžasné vodačky z jejich řad, Lucie Walterová a Pavla Šedivá, vyrazily s našimi vozíčkáři na rakouskou řeku Salzu a my jsme se jich zeptali, jaké zážitky si z této společné výpravy odvezly.

S jakým očekáváním jste na vodácký výlet s SKV odjížděly a jaká byla realita? Překvapilo vás něco?

Protože jsme s Lucií celou akci prožívaly společně a na jedné vlně, budu s jejím dovolením odpovídat za nás za obě.

Před odjezdem jsme žádná očekávání neměly, protože jsme absolutně nevěděly, do čeho jdeme. Obě známe vodácké prostředí a kempy. A upřímně jsme si vůbec nedovedly představit, jak se tam dá na vozíku fungovat. O to víc nás překvapilo, že to vlastně jde.

Ještě větším překvapením ale byla samotná voda. Ona Salsa není Berounka. Běžné komerční výpravy jezdí takovou vodu na raftech. V našich velice chabých představách ty rafty figurovaly. Takže to opravdové překvapení byly deblové lodě a systém, jak to na nich na rychlé vodě s vozíčkářem funguje.

Jaké pro vás bylo poprvé vyrazit na vodu společně s vozíčkáři a aktivně jim pomáhat?

Jsme v naprosté shodě v tom, že to byl neuvěřitelně silný zážitek. Každý si tak nějak umí představit, že vozíčkáři to mají těžké. Ale ta situace, kdy oni i my jako asistenti vystoupíme ze své komfortní zóny, nutí hodně k přemýšlení o tom, jak je život křehký a jak obyčejné každodenní úkony mohou být komplikované.

Co pro vás bylo na celém výletu nejsilnějším nebo nejhezčím zážitkem?

Musím zopakovat, že naprosto celá akce pro nás byla opravdu velice silný zážitek. Samozřejmě jsme si užily nádhernou přírodu, neskutečně křišťálovou ledovcovou vodu a hlavně skvělou partu lidí.

Během výletu jste nebyly jen pomocnicemi, ale staly jste se součástí celé party. Jak jste vnímaly společnou atmosféru a spolupráci na vodě i mimo ni?

Celé vodáctví je vždy o partě lidí. Divoká voda s vozíčkáři je trochu extrémní záležitost, takže i celá parta tomu odpovídala. V tom nejlepším slova smyslu.

Atmosféru jsme si neskutečně užily a obě jsme se shodly na tom, že celá realizace, jak kempování ve stanech v nebezbariérovém kempu, tak organizace na vodě, je skutečně na profi úrovni, takže se stačilo zapojit, snažit se pomoct a hlavně neškodit.

Samozřejmě musíme vyzdvihnout samotné vozíčkáře. Mohli by sedět doma a litovat se, ale přes nepřízeň osudu se vystaví značnému diskomfortu a jdou do toho. Kdybychom toho nebyly součástí a jen nám to někdo vyprávěl, asi bychom ani nevěřily tomu, že to může tak skvěle fungovat.

Kdybyste měly někoho z BENU pozvat na podobnou akci příště, co byste mu řekly?

Neváhejte a jděte do toho! Tohle jen tak někde nezažijete.

Ale musíme také upozornit, že by každý měl být trochu soudný a zvážit svoje možnosti a schopnosti. Není to dovolená. Je to asistence lidem, kteří mají hendikep, a parta lidí kolem nich se jim snaží vytvořit zážitky, na které budou vzpomínat.

Takže když si vyberete vodáckou akci, hodí se zkušenosti na vodě, protože máte být pomoc, ne přítěž. Jsou i jiné akce, do kterých se dá zapojit – lyžování, kola, Stezka Českem. Určitě se dá vybrat taková, kde můžete být přínosem, a jsem přesvědčená, že všechno s SKV bude super zážitek, stejně jako byl ten náš vodácký.

Tímto chceme ještě jednou poděkovat realizačnímu týmu SKV za možnost se zúčastnit a velice rády se znovu přidáme. Je to neocenitelná zkušenost.

Takže nebojte se toho… a zdravíme naším společným vodáckým Ahoooooj!