Potápění v Rakousku

Kde jsem se tam vzala?

V rámci studia fyzioterapie na FTVS jsem měla povinnost absolvovat dvě akce s hendikepovanými dle vlastního výběru. To už je zhruba rok zpět. Zvolila jsem si curling a potápění vozíčkářů, stejně jako má kolegyně z oboru. Ta se následně dobrovolnické činnosti při potápění věnovala i nadále. Letos v červnu mě požádala, zda bych za ni zaskočila při asistenci vozíčkářům v bazénu. Tam mi bylo nabídnuto zúčastnit se jako asistent také týdenního soustředění v Rakousku a protože jsem s asistencí již měla nějaké malé zkušenosti, využila jsem nabídky a jela jsem! Cestou náhody jsem se dostala tak daleko a jsem za to moc ráda!

Den 1.: Odjezd z Prahy

Plánovaný byl na 13:00 od Polikliniky Parník, ale jak už to tak bývá, vyráželi jsme nakonec o hodinku později ☺ Cestou jsme se ještě stavili pro dvě nafukovací lodě (Hellios a Pálavu) na Smíchově a už si to frčeli směr Kemp Grabner. Po příjezdu rychlá seznamovačka s již přítomnými členy party a stavění stanu pro mě, Mácu a pro sportovní vybavení. Večer proběhlo první plánování následujícího dne a Tom vytvořil časový harmonogram, podle kterého se budeme potápět, v kolik a s kým (ten pak vznikal každý den nový a snad nikdy se nám nepovedlo ho přesně dodržet ☻). Na přivítanou jsme si připili, popovídali si a trochu se poznali a šli si po dlouhé cestě odpočinout na další den.

Den 2.: První potápění

Byli jsme rozděleni na 3 skupiny. Počasí nádherné, sluníčko a vítr. Modrá obloha a parta skvělých lidí! První skupina se měla potápět v 10:00, do vody v plné zbroji nastoupili v 10:45 ☺. Po obstarání všeho potřebného pro naše svěřence se dostalo i na nás, asistenty. Můj první ponor ve volné vodě! Něco neskutečně úžasného. Odpoledne jsme s asistentkou Marcelkou navštívily blízký kostel a obchod, kde jsme nakoupily zásoby jídla pro následující dny a po zbytek odpoledne se věnovaly týmové práci. Většina vozíčkářů každé odpoledne vyrážela na vyjížďky na handbike po okolí.

Den 3.: Druhé potápění

I dnes časový harmonogram selhal, ale i přesto se vše krásně stihlo. Od rána lehce mrholilo, obloha zatažená, ale to nám nemohlo zkazit náladu ani v nejmenším! Potápění bylo plánováno ve stejném jezeře jako předchozí den (Attersee), ale na jiném místě, kde bylo teoreticky k vidění zajímavější okolí pod hladinou. A také že ano! Vrak lodi, lyže a pár golfových míčku a samozřejmě ryby všech možných velikostí. Odpoledne opět ve znamení společné zábavy pod velkým přístřeškem, cyklovýlety, koupání a kánoe.

Den 4.: Jezero vzdálené 50km a ferrata Drachenwand

Potápění v hodně studené vodě, kde údajně byly krásné výhledy na rostlinky plné rybiček. Vodu jsem si vyzkoušela na vlastní kůži a nezáviděla jsem vozíčkářům ani buddym, kteří ač v neoprenech, trávili ve vodě dost času. Byla opravdu ledová! Dopolední potápění bylo doprovázeno krásným počasím, sluníčkem a teplem. U jezera jsme strávili i část odpoledne a poté jsme se v malé skupině lezců i nelezců vydali na nedalekou ferratu nad jezerem Mondsee. Z té byl krásný výhled na okolní krajinu, hory a jezera. Samotná ferrata byla moc pěkná, místy chodecká a lehce i lezecká. Dolů už jsme šli za šera a do kempu se vrátili za tmy. Perfektně a efektivně využitý den, kdy si všichni přišli na své.

Den 5.: Volno, relax a lodičky

Už ve čtvrtek večer bylo vyhlášeno na pátek volno. Libovolná zábava pro všechny zúčastněné. To jsme jako asistenti využili k odpočinku, pomoci s vařením a plavbě na nafukovacích lodích, které jsme dovezli z Čech s sebou. Přepádlovali jsme jezero a podívali se na hotel na druhém břehu. Počasí nám opět přálo, bylo horko a slunečno.

Den 6.: Kolo, koloběžka a potápění počtvrté

Dopoledne jsme s asistentkou Marcelkou vzaly kolo a koloběžku a jely na místo potápění po vlastní ose. Koloběžka je náročná a umí vytrestat! Potápění bylo opět v jezeře Attersee, opět na jiném místě než předchozí dny. Co bylo vidět pod vodou jsme se ale nedozvěděly, protože po provedení asistence s oblékáním/svlékáním neoprenů a po úklidu vybavení jsme se urychleně vydaly na cestu zpět, abychom dojely v rozumném čase. Odpoledne plánovaný výběh/výšlap na místní kopec (850 m. n. m.) nevyšel pro celkovou únavu a cílený odpočinek odpoledním spánkem ☺. Relaxovat se musí, regenerace přijde vždy vhod! Především proto, že nás následující den čekalo velké balení a přesun zpět do Česka.

Den 7.: Zabalit a domů!

Od rána balení všeho co přišlo pod ruku, od karimatek, přes oblečení a vybavení až po stany, grily a lodě! Vše hezky roztřídit, poskládat, usušit, vyfouknout, očistit a naskládat do auta, aby se všechno vešlo (Tetris ve velkém). Došlo i na bilancování, komu se co ztratilo a kde se to nakonec našlo. Našly se i věci, které nikomu nepatřily a ty byly spravedlivě rozděleny ;-) Velké loučení a přísliby, že příští rok se jede zase a ve stejně skvělé a sehrané sestavě a pak už jen naskočit každý do svého auta a odjezd do Česka.

Na závěr bych ráda sdělila, že jsem si celé soustředění neuvěřitelně užila, parta lidí (8 vozíčkářů, instruktoři, asistenti a rodinky) byla prostě perfektní a bezvadná. Program a organizace taktéž a budu se těšit na další takové výlety a soustředění i v budoucnu. Protože není lepší pocit, než pomáhat ostatním, ať už hendikepovaným či nikoliv, v cestě za radostí a zážitky ♥. Díky moc, bylo to úžasné!!! ♥

Akce se uskutečnila za podpory společnosti OKsystem a.s., Kolektory Praha a.s., ACNielsen Czech Republic s.r.o. a MČ Praha 10.