SKVělý tým na Klánovickém miniadventure

Letošní ročník poznamenal "koronáč" podobně jako mnoho dalších akcí. Původní květnový termín byl odložen na 2. 8., což s sebou přineslo teplejší počasí a nižší účast, než bývá obvyklé.

Přípravy na závod

V rámci přípravy na letošní ročník jsme projeli ještě jednou loňskou trať a také absolvovali letošní Miniadventure nanečisto, takže jsme měli možnost v okolí Klánovic aspoň trochu "zdomácnět". To je pro úspěch zásadní, protože jízda na handbiku má svoje specifika. Kromě toho, že nemohu sesednout z kola v prudkém kopci, pokud přejedeme odbočku, otočení zabere tolik času, za kolik nehendikepovaní závodníci ujedou více než kilometr. 

Charakter závodu

Závodníci dostávají do dvojice mapu a čip a mají v tříhodinovém limitu objet co nejvíce stanovišť, kde se plní různé úkoly a kontrol, kde se pouze zaznamená průjezd. Letos jsme na rozdíl od loňského roku nikde nečekali, a tak se nám podařilo ujet celkem 47 km - loni to bylo 42 a o pár minut delší čas.

Mapa

Co je pro Miniadventure typické, je mapa, která není typickou orienťáckou mapou, ale spíš takovou slepou turistickou mapou A3, 1:25000. To znamená, že 3 mm kolečko může znamenat dohledávku v okruhu 80 metrů, a to nemusí být vždy otázka "kouknu a vidím". Občas tu chybí nějaká ta cesta nebo silnice a louka je téměř stejnou barvou jako les. Ale nic z toho nás nemohlo zaskočit, protože už to známe.

Průběh závodu

Startovali jsme jako první dospělá dvojice, takže jsme se rozhodli nejprve dojet na nejbližší stanoviště a plánovat teprve tam. Na startu bylo ovšem nutné nejprve přeříznout kládu, bohužel, na pódium se s handbikem nedostanu, Tomáš vyfasuje za partnerku atraktivní sportovkyni, jako ostatně zdaleka ne naposled. Také na prvním stanovišti se zdržíme trochu déle, Tomáš sportuje za oba. I na druhém je párová disciplína, ale kdo nezvládá, dělá angličáky, takže Tom za oba, žádné velké zdržení. Prokličkujeme klánovický les k Úvalům, a to místy tak, že jsem sám překvapený, kudy jedeme. 

V Úvalech Tomáš skáče o tyči přes potok, objíždíme největší kopec kolem dokola, absolvujeme další stanoviště, nalézáme kontrolu a dolů jedem po schodech. Tady to znám, to by mělo být v pohodě, když pojedu pomalu. Ale ouha. Zůstávám viset za rám hned na prvním schodu, asi eroze :-) Díky za postrčení a další schody už drncají v pohodě.

Před újezdskou částí Klánovického lesa se musím otočit, přejeli jsme odbočku, ale ztráta je naštěstí minimální a doženeme jí hned na dalším postupu. Po přejezdu do Běchovic nás čeká nejzákeřnější disciplína, slovy Tomáše. Přejet na velké nafukovací kachně rybníček vypadá jednoduché, ale stačí málo a udělá to žbluňk. Škoda, že jsem to zrovna nenatočil. Druhou půli závodu jede Tomáš v mokrém dresu.

Následuje přenášení lodí, které je fyzicky velice náročné, ale Tomáš fasuje dvě mladé vodačky, a tak to všichni zvládají. 

Zápletka - chystáme se udělat chybu

V tuhle chvíli ukazuji Tomášovi mapu s tím, že kontrola 12 je trochu mimo nejlepší cestu a mohla by být adeptem na vynechání. Rozhodujeme se, že se rozhodneme později. Dojedeme do Dolních Počernic, kde si Tomáš zatancuje Labutí jezero, opět má místo mě sympatickou náhradu. Přejezd do Horních Počernic a vzhledem k blížícímu se limitu se přikláníme k názoru nešťastnou dvanáctku vynechat.

Finále

V pevnosti Hamr se uvolníme při střelbě z luku a v poklidu se blížíme směr cíl. Zjišťujeme ale, že máme ještě celkem dost času - tak co kdybychom přece jen zajeli ještě pro tu kontrolu 12? OK, nasazujeme tempo a mastíme ještě jednou přes les a louku tam a stejnou cestou zase zpět. V cíli máme ještě rezervu 4 minuty, takže si libujeme, jak jsme udělali dobře. 

Oproti loňsku měla letošní ideální trať nejméně o 10 km méně, přesto bylo jen osm dvojic, které zvládly všechno. 

Výsledek

Nejvetší zastoupení měla letos kategorie mixů (muž a žena), my jsme byli nakonec vyhlášeni v kategorii handbike s doprovodem jako první (a jediní). Kdybychom zůstali v původní kategorii Muži, byli bychom na třetím místě.

Celý den bylo vynikající počasí, žádné deště, jen pár drobných kapiček, žádná vedra. Všude všechno odsýpalo, všichni byli milí, zázemí závodů klapalo na jedničku.

Velké díky organizátorům a těším se zas na příští rok!