Na Slovensku na EP a MČR jsme se blýskli

Jarka, Jana, Mirek a Bohouš vyrazili hájit barvy SKV do kotle ca 120 závodníků (z toho 19 z Para kagetorie) z celé Evropy.

Evropský pohár a současně příprava na nadcházející ME (duben 2018) na Slovensku sliboval kvalitní závody od stavitelského dua bratrů Furuczů, navíc se jednalo o finálové kolo Evropského poháru, které si mnozí nenechali ujít s nadějí na umístění nejvýše. 

V sobotu nás bratia vzali na hrad Červený Kameň. Už jsme tam jednou byli, prostředí krásné i v nepříliš pěkném počasí, lesy plné kamení, které nám motaly hlavu od samého začátku až do konce klasiky.

Aby toho nebylo málo, odpoledne pak ve stejném terénu proběhly závody ve tříčlenných štafetách, kameny už jsem nemohla ani vidět. Den to byl dlouhý, deštivý, ke konci už i hodně studený s přicházejícími polárními větry, ale úrodný.

V klasice jsme přenechali první příčku v MČR v Para kategorii Hance Doležalové z Vrchlabí, druhou a třetí pak obsadili Jana Kosťová a Mirek Špidlen.

Stejné pořadí jsme pak drželi i v rámci celkového hodnocení Para kategorie na klasice za první den, Bohouš Hůlka nechal gentlemansky bramboru Olovi Janssonovi ze Švédska a sám držel pátou příčku. Teprve na dalších příčkách byli další Para účastníci, převážně z Ruska a Itálie. 

Ve štafetách se SKV štafeta také úplně neztratila, ač patřila mezi jednu z mála čistě vozíčkářskou (kromě nás snad už jen Rusové a Italové). Ve štafetách se ale na této úrovni závodů mezi Para a Open nerozlišovalo, a tak jsme v celkovém hodnocení obsadili 19. místo (z 38 štafet).

V rámci MČR ve štafetách jsme si pak urvali třetí příčku, nutno ale říci, že zejména kvůli pravidlu, které pro MČR umožňuje hodnotit pouze štafety s jednou klubovou příslušností, a tak nás o titul soupeřilo pouhých 5 štafet.

Celí vymrzlí jsme v podvečer převzali medaile, chuťově výborné ceny (Slovenská vína, která s láskou a péčí vybírají bratia Furuczové) a zmizeli, ohřát se a připravit se na druhý den.

Nedělní závod TempO byl už od sobotního večera v ohrožení. Meteorologové vydávali výstrahy třetího stupně kvůli bouři ženoucí se z Pólu, hrozil vichr a déšť. Západoslovenská Studienka, která byla dějištěm tohoto posledního závodu celého Evropského poháru, však ráno nevypadala úplně zle a tak se pořadatelé rozhodli závod zrealizovat. Na trati to sice chvílemi nebylo úplně příjemné, ale nakonec zvládnutelné, i lampiony až na drobné výjimky držely na místě a nelétaly po lese. A výsledky stály za to.

V TempO se nerozlišuje Open a Para kategorie, a tam nemáme na chodící závodníky moc šancí (nejlepší z SKV byla v rámci TempO Jana - 33. místo).

V hodnocení klasiky a TempO společně za oba dny jsme však v rámci Para kategorie udrželi skvělé pozice. Jana ustála útok Švéda Oly Janssona a vybojovala si první místo v kategorii. Ola Jansson se vyhoupl na druhou příčku, Bohouš na třetí, Mirek (ale stále s vynikajícím výsledkem) klesl na čtvrté místo.

A pak už nás čekala jen celkem náročná cesta domů. Většina z nás zejména na Vysočině trošku bojovala s vichřicí a jejími následky, ale domů jsme dorazili všichni v pořádku, i když nepatrně pomaleji než by za jiných okolností bylo běžné.

Nyní nás čeká už jen poslední dvojzávod o víkendu 4-5.11.2017 a pak konec sezony a zimní spánek. Kdybyste si chtěli ještě před zimou přijet zazávodit do Mělníka nebo Mšena, dejte vědět na kostova@skvpraha.org! Rádi vás uvidíme.

Závěrem děkujeme našim partnerům za velkou podporu, díky které můžeme objíždět takto skvělé závody!