Mistrzostwa Wrocławia 2013

Cesta trochu přívalová, ale na startu po opuštění auta přestalo zázračně pršet a vylouplo se sluníčko. Mistrovství mělo tři etapy, první začínala v sedm večer v jednom z mnoha nádherných místních parků.

První závod - propadák

Tato etapa měla 15 kontrol a jednu časovku.

Dlouho jsme čekali na startu, sluníčko málem zapadalo, v parku už se téměř stmívalo, nervozita plíživě vzrůstala, všechny orientační vědomosti fuč, výsledek tomu odpovídal.

Naštěstí výsledky z této etapy byly uveřejněny až druhý den a vylepeny do výše stojícího člověka na sloup, jako vozíčkář jsem jen vydedukovala, že nejsem poslední a před dalším závodem jsem se nechtěla rozptylovat zjištěním, co jsem kde špatně vyhodnotila..

A ještě že tak, protože bych poprvé v trailovém životě byla bývala dala protest. Kontrola č. 11 byla cestička, co šla za roh hustníku a končila, jeden jediný lampion. Celý problém spočíval v rozhodnutí, zda je na správném místě (A) nebo nikoli (Z). Já jsem byla přesvědčená, že to je Z. Ve výsledkové listině je, že jsem dala C (!), samozřejmě jako jediná ze všech.

Doma, druhý den u PC jsem rozčileně hrabala v papírech, našla razící kartu abych zjistila, že jsem opravdu cvakla C, asi se jednalo o pomatení mysli, vylučte mě z orientačního oddílu.

2. den, 2. a 3. etapa

Druhý den, opět slunečno, vyspáno do růžova, nás čekaly hned dva závody.

V devět hodin opět Trail-o o 18-ti kontrolách a dvou časovkách. Zdálo se mi, že kontroly jsou zrádně lehké a v polovině jsem na tom začala hledat blechy, chyba. Za některé minely bych si dala pohlavek. Ale bodový zisk byl i tak proti předchozímu dni dvojnásobný.

Po ukončení Trailu následovalo TempO. Asi bych tempo závodu nějak  urychlila, ale bylo nádherně, báječná dovolená.

Komu se to povede strávit v přírodě, kde veverky panáčkují, na mini dětském hřišti povykují dětičky, no a ty komáři už štípali trochu míň nebo jsme se aklimatizovali.

Resume závodu. V naší kategorii PARA jsme s Mirkem obsadili první dvě místa. Pro mě překvapivé.

Abychom pohodu letního dne něčím nezkazili, nečekali jsme na závěrečný ceremoniál, byla před námi 160-ti kilometrová cesta domů. A udělali jsme dobře, po půl hodině jízdy začalo pršet a nepřestalo.