Mistrovství Evropy 2012, Falun

Člověk je tvor chybující. Každý z nás dělá chyby. A jsme také tvorové soutěživí, proto vznikají disciplíny jako trail orienteering. Během takové soutěže ve čtení a interpretaci mapy máte příležitost udělat mnoho chyb – například špatně odhadnete vzdálenosti, směry, generalizaci mapy, vzájemné polohy jednotlivých objektů, špatně se koncentrujete a dalších možností je nekonečně mnoho.

Na Mistrovství Evropy do švédského Falunu jsme vyrazili v počtu 12 závodníků (z toho 7 na vozíku), čímž jsme kvótu využili beze zbytku. Velký počet závodníků neznamená menší počet chyb, to je jasné. Severské terény jsou pro nás špatně čitelné, skandinávští závodníci jsou nejen nejlepší na světě, ale také jsou na své mapy a terény zvyklí. Počet soupeřů zhruba odpovídal počtu účastníků Mistrovství světa, ale vzhledem k poměru účastníků ze Skandinávie bylo extrémně obtížné se prosadit.

Modelový závod nás měl seznámit se stylem mapy, stavby tratí a terénem. Za zmínku stojí nepřesnost kontroly 9 a bahnitý terén, který prověřil vozíky i organizátory.

První European TempO Trophy nám přinesl jediný částečný úspěch v podobě kvalifikace Pavla Dudíka do finálové skupiny.

A pak přišel na řadu první závodní den. Vzhledem k tomu, že vozíčkáři nedostali nastavený časový limit, očekávali jsme mírnou a dobře sjízdnou cestu s výhledy na švédské členité a kamenité stráně. Trefili jsme se zpola. Většina lampionů se vyskytovala v údolíčkách, na kupičkách, na kamenitých útvarech. Cesta byla „ozvláštněná“ kořeny a prudkým stoupáním i klesáním. Díky tomu mělo mnoho vozíčkářů problém s časovým limitem. Závod probíhá tak, že člověk přijede ke shluku lampionů, luští podle mapy, který z nich je správný, pokud nějaký. Pak si označí do průkazky svou odpověď a teprve v cíli zjistí, kolik udělal chyb a kde. Neznalost konvence, nepřesnost mapy nebo nejčastěji vlastní chybná úvaha pak vedou ke špatnému výsledku a následnému zklamání.

Z naší výpravy se nejlépe dařilo Petrovi a Mirkovi, kteří přitom doplňovali výpravu na poslední chvíli. Ostatním se dařilo špatně nebo ještě hůře. Tím jsme ztratili šance na dobré umístění a do druhého dne jsme mohli jít s klidnou hlavou a cílem aspoň dobře zvládnout týmovou soutěž, kde jsme nastupovali se dvěma týmy. Pavel, který tyto týmy sestavoval, se dlouho rozmýšlel nad dvěma jmény: Kosťová a Hůlka. Nakonec Hůlka spadl do týmu A, Kosťová do týmu B. Kdyby se počítaly výsledky z prvního dne, tým B by byl lepší než A a skončil by na sedmém místě.

Nedělní závod se odehrával v prostředí Falun Mine – středověkého měděného dolu a muzea. Pořadatelé se omluvili za terén z prvního dne a slibovali, že druhý den už bude krásná rovná cesta, kde budou vozíky dokonce rychlejší než choďáci. Opět měli pravdu jen z poloviny. Z kopce dolů to frčelo pěkně, ale těch kopců dolů nebylo moc, terén byl nezpevněný a mimo jiné jsme měli ve výpravě dva pády z vozíku.

Výsledky závodů byly ale lepší než v sobotu. Když jsem dojížděl do cíle, zbytek týmu A už tam byl. Libor i Pavel měli plný počet bodů bez jediné chyby, dokonce v tomto dni byli na druhém a třetím místě. To byl naprosto fenomenální výsledek. A oba čekali na to, kolik chyb udělám já. Každá chyba nás posouvala o jednu pozici za vítěze. Kdyby místo mě byla v týmu A Jana se dvěma chybami, byli bychom třetí. Já jsem bohužel za Janou zaostal o další dvě chyby, což znamenalo páté místo za Švédy, Finy, Dány a Chorvaty, před Nory a Brity.

Celkově se nejlépe umístila Jana Kosťová (13. místo), dále Hůlka (15.). Zajímavostí je, že mezi námi na 14. místě skončil mistr světa Kučerenko.

Nezmínil jsem dosud naše další členy. Boris, Jarka, Jarmila, obě Jitky i Mirek získali vzácnou zkušenost ze závodů nejtěžší světové úrovně a obstáli lépe než například nováček Francesco Valentini z Itálie.

Libor Forst: „Nemůžeme dát dva dobré dny v jednom závodě :-(. Naštěstí jsme si s Pavlem vyplýtvali smůlu v sobotu, a tak jsme mohli nedělním výkonem posunout náš tým na velkou bednu.“

Kosťová: „Ze závodu mám dobrý pocit zejména díky druhému dni, který se mi myslím povedl a díky kterému se teď už vážně těším do Skotska na MS. Každopádně nesmíme zapomenout i na naše oddílové kolegy, kteří nám tady doma poctivě drželi palce. Jen budeme muset zapracovat ještě na timingu - musí držet stejně intenzivně oba dny ;-) “

Za dva týdny nás čeká Mistrovství světa ve Skotsku, kam jedeme v počtu šesti účastníků: Forst, Forstová, Dudík, Leštínský, Hůlka a Kosťová – poslední dva z našeho klubu.

A na závěr chci poděkovat našim asistentům a kolegům závodníkům: Lence, Liborovi, Petrovi a Pavlovi, kteří měli s námi plné ruce práce. Celá výprava by se pak nemohla uskutečnit bez laskavé podpory partnera disciplíny trail-o a našeho oddílu firmy TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o., Konta Bariéry, NF Avast a firmy Auto ESA s programem Handycar. Děkujeme!