Mezinárodní MČR na Slovensku prověřilo připravenost na ME

Závodila kompletní evropská elita, tedy více než stovka závodníků. Na naší straně byla ovšem důvěra v organizátory a stavitele, bratři Furuczové se za relativně krátkou dobu svého působení v naší disciplíně etablovali jako spolehliví a schopní závodníci, ale také vynikající organizátoři a stavitelé.

Sobota - trail-o klasika

Závody probíhaly poblíž hradu Červený Kameň, společně s běžeckými závody, takže o závodníky a lampiony nebyla nouze. Kéž by toto spojení pomohlo prestiži stoupající hvězdy slovenského trailu.

Mapa byla posetá tečkami a trojúhelníčky, které znamenají větší nebo menší kameny, takže většina úloh byla zdánlivě jednoduchá - přiřadit tečky k reálným kamenům v terénu. Ano, jen zdánlivě, hodně dobrých závodníků se nechalo nachytat, a to ne jen jednou. Lesní trať přidala prvek fyzického nasazení všem vozíčkářům.

Z našich potvrdila své kvality Jana Kosťová, takto čerstvá mistryně republiky, která ale přesto se svým výsledkem spokojená nebyla. Čtyři světoví hendikepovaní závodníci byli před ní (i když nikdo z nich na vozíku).

Ostatní naši členové zaostali s velkým odstupem. B. Hůlka předvedl svůj standard, který stačil na roli vícemistra ČR, ale 17. para místo celkově ukázalo, že světoví závodníci jdou nahoru. Třetí M. Špidlen neztratil na B. Hůlku mnoho, což je dobrou předzvěstí před ME. M. Lučný a J. Mrtková také získali některé cenné skalpy a jistě i zkušenosti, které se budou hodit.

Neděle - TempO

Tady se už hendikepy nerozlišují vůbec, přestože je naprostá výjimka, že se vozíčkář v této disciplíně prosadí. A to se stalo zrovna tady. Komu jinému, než Janě Kosťové. V součtu obou dní se tak vyšvihla na druhé místo v para za fenomenálního Švéda Olu Janssona. Získala bronz v MČR TempO a odjížděla celkově motivovaná (ještě je kam stoupat) a spokojená.

B. Hůlka předvedl lepší výkon než v sobotu, i když dvoje zmatkování ho poslalo také až do druhé poloviny výsledkovky. V součtu obou dní 10. mezi 30 hendikepovanými účastníky.

M. Lučný se vyhoupl v součtu před M. Špidlena (21. a 24.) a J. Mrtková skončila na 27. místě ze všech hendikepovaných účastníků.

Závěrem

Jak se ukázalo, do světové špičky patří pouze Jana Kosťová, ostatní naši členové by museli mít určitou dávku štěstí, aby se na ME prosadili, i když domácí terény by mohly hrát v náš prospěch.

Bratři Furuczové dokázali postavit závody, které dávají naší disciplíně smysl, za což jim patří velký dík. Kromě toho to také jistě znamená,  že na jejich závodech snad nebude v budoucnu o závodníky nouze.

A propos, příští ME v roce 2018 bude právě v jejich režii, tak se už nyní máme na co těšit.