ME trail-o v Lotyšsku

SKV Praha zaštítil akci, které se účastnili dva zdraví závodníci a tři naši členové: Boris Dvorský, Petr Krystek a Bohuslav Hůlka. Dalšími účastníky byli Tomáš Holas, Jana Glabazňová a Pavel Dudík.
Výsledky
Nejlepších individuálních výsledků dosáhl Tomáš Holas, který skončil na osmém místě v kategorii open (prestižní kategorie - součet výsledků obou závodních dní).
Historickým mezníkem bylo třetí místo mezi týmy v kategorii open. Česká vlajka visela vedle vlajek Švédska a Norska! Jedná se o součet nejlepších dvou výsledků tříčlenných týmů. Opavští borci Tomáš Holas a Jana Glabazňová svými výsledky ukázali, že jsou schopni se zařadit mezi špičku. Bylo dojemné slyšet, jak se skandinávští mistři učí skloňovat tato dvě jména. A právem: Tomáš nikdy na mezinárodních závodech nestartoval, přesto před ním byli pouze švédští a norští borci, kteří už desítky let závodí ročně okolo 40-50 závodů. A také Janě se podařilo porazit například úřadující mistryni světa (paralympic class) Robertu Faldo z Itálie nebo Anne Braggins, předsedkyni a zakladatelku trail-o.
O něco hůře se vedlo tělesně postiženým závodníkům Pavlu Dudíkovi, Petru Krystkovi, Borisi Dvorskému a Bohuslavu Hůlkovi. Pavel a Petr si poradili s těžkými problémy severského terénu lépe než druzí dva jmenovaní. Petr Krystek se může pyšnit druhým nejlepším výsledkem časových kontrol ze všech závodníků - po Tomášovi.

Čísla a zajímavosti
Počet závodníků: 72
Počet států: 11
Úspěšní vozíčkáři: Pekka Seppa (FIN), Evaldas Butrimas (LTU) - celkově osmé a deváté místo v kategorii paralympic
Na el. vozíku startoval pouze Ken Gammelgard (FIN).Kategorie s názvem paralympic se týká všech, kteří nemají možnost plnohodnotně běhat. Ostatní závodníci patří do kategorie open.

Terén a typy problémů:

Závody se odehrávaly v typickém severském terénu: Les s dobrou viditelností, členitý terén, často písečný podklad, část prvního závodu probíhal přímo v písečných dunách, kudy vedly zpevněné dřevěné cesty až k moři. Moc pěkný úsek procházel také skanzenem a parkem s muzeem námořních kotev.
Současná situace trail-o ve světě
Po závodě jsem mluvil s mezinárodním kontrolorem Knutem Ovesenem z Norska, který mi řekl, že ve Ventspilsu byl 29x, a přesto nestihl doladit některé záležitosti týkající se modelového závodu. Také se zmínil o sporu, který vedl s předsedkyní trail-o sekce v mezinárodní federaci orientačních sportů Anne Braggins o tom, jestli na takové úrovni je možné zavádět nové druhy problémů - například určování místa, které je severně od prostředku mezi dvěma kupkami nebo určení horní vrstevnice. To je pravděpodobně klíčový moment současného stavu této disciplíny: Skandinávské země mají stovky závodníků a desítky závodů ročně, jsou schopny vyvíjet tlak na rozvoj této disciplíny, což se logicky dalším silným zemím jako jsou Británie, ale spíše Rusko a Ukrajina nemusí libit.
Setkání
Lidé, se kterými se může člověk na takovýchto závodech setkat, jsou z nejrůznějšího těsta. Protože se jedná o disciplínu pro každého, je to logické. Loni v Kyjevě mě nejvíce utkvělo v hlavě setkání s človíčkem z Japonska jménem Kiji, který procestoval na vozíku více než 80 zemí světa. Také povídání s Kenem Gammelgardem, který sice reprezentuje Finsko, ale dlouhodobě žije ve Švédsku a pracuje pro švédskou vládu v otázkách rovných příležitostí, bylo inspirující.
Letos jsem se setkal s Karen Darke, vozíčkářkou, která procestovala Karakoram na handbiku, přejela Grónsko na sit-ski nebo na kajaku ujela přes 1000 mil na moři poblíž Aljašky. Loni vylezla El Capitan, kilometrovou stěnu v Yosemitech, sen všech horolezců. Její firma Inspire and Impact je zaměřena na pozitivní myšlení.
A abych nepsal jen o vozíčkářích. Dalším zajímavým setkáním byl pro mě vícemistr Evropy Lars Jakob Waaler z Norska, který vypadá jako dávný Viking. Když si se mnou připíjel, vysvětloval, že přípitek skal pochází ze slova lebka. Jeho předci si běžně připíjeli z usekaných hlav svých nepřátel. Tento člověk mě překvapil nesmírným přehledem, nyní pracuje jako učitel matematiky a biologie. Má za sebou ale desetiletou praxi jako vyhazovač, což je výborná kvalifikace.
Ne každý závodník trail-o je založený extrémně, ale všechny spojuje vztah k přírodě a chuť řešit problémy, a ne jenom takové, které přináší obyčejný život.
Co nás čeká dále?
Nyní nás čeká závod Mistrovství republiky v Praze Bohnicích 21.6. a především Mistrovství světa v Olomouci, které začíná 12.7. 2008. Kvalitní domácí závody budou jistě závody Grand Prix Silesia, kde tratě staví Jana Glabazňová, nejzkušenější česká stavitelka tratí a také nejúspěšnější závodnice. Závody se konají ve Vidnavě, zapomenutém koutu podhůří Jeseníků, uprostřed přírody a jedná se už o třetí ročník.


Partnery reprezentace trail orienteering jsou firmy TEVA Pharmaceuticals s.r.o. a MEDICCO-Vašíček s.r.o.