MČR orientačního závodu vozíčkářů a trail-o ve Vrchlabí

Jubilejní desátý ročník orientačního závodu vozíčkářů byl zároveň závěrečným závodem nultého ročníku Poháru orientačního závodu. Přes všechna tato formální označení se nejednalo o žádnou okázalou slavnostní akci. Vrchlabští organizaci závodu zvládali v klidu a pohodě jako ve všech předchozích ročnících. Letos dokonce přemluvili Krakonoše, aby nás nechal suché.

Tratě pro "klasiku" měly také tradičně velmi vysokou úroveň.  Trocha nerozhodnosti a jeden by mohl přemýšlet hodiny a hodiny, který postup je výhodnější. Fyzicky byl závod také poměrně náročný, přestože město je výrazně lehčím terénem než například lesopark Hvězda (předchozí závod poháru).

Smolařem v kategorii Aktivní sportovci (Elita) se stal Petr Krystek, který si zapomněl na startu "zapípat", a tím se celá jeho námaha v následující půlhodině poněkud znehodnotila. Celkem se závodů zúčastnilo 31 závodníků.

Závodu trail-o se účastnilo 14 závodníků, z nichž 10 už mělo s tímto začínajícím sportem nějaké zkušenosti z předchozích závodů. Tento závod byl ovšem trochu jiný. V některých bodech se odchyloval od pravidel, což mohlo někoho mást, ale také přinesl u nás nepoužívaný typ mapového problému "nemapovaný objekt".

Nejvíce medailí posbíral Bohuslav Hůlka z SKV Praha (to jsem já :-)), stal se vítězem "klasiky" i trail-o, navíc získal i pomyslné poháry za rok 2006 v uvedených disciplínách.

Přesto musím dodat jednu zaímavost. Závodů se zúčastnil také veterán ing. Boris Dvorský z Kroměříže, zasloužilý závodník a mapař a také bývalý hlavní rozhodčí. Měl jsem možnost sledovat ho během trail-o a opět jsem se přesvědčil o tom, že zkušený orienťák se rozhoduje při pohledu na mapu řádově tisíckrát rychleji než vozíčkář a že se máme ještě hodně co učit.