Jak se drží pádlo

„Pádlo musíš držet takhle, ať nejsi za hňupa,“ říká mi můj parťák, který se o mě stará na vodě. Náš šéf pro tento seakajakářský víkend Benny nejen, že do posledního puntíku řešil technické záležitosti, ale dal si práci také s tím, abychom si seděli lidsky. A tak si s mým parťákem s přezdívkou Motýl sedíme. Sedíme v lodi, vysvětluje mi zevrubně, jak co nejefektivněji zabírat, jak se otočit a vůbec vypráví, kde už všude byl a co zažil. Pádlujeme na Dalešicích, což je útulná přehrada nedaleko Třebíče. Nejsem expert na přehrady, ale tahle je mi sympatická, je docela úzká, vypadá jako širší řeka, okraje lemují skály. Po večerech se hraje na kytárky a zpívá se, griluje se, přes den neprší, zkrátka pohodička.

V sobotu vyrážíme kajakovat proti proudu, začátky jsou těžké, protože se člověk musí s lodí sžít. Pak už to nějak jde a můžu se tak začít kochat okolím. Stejně tak další den, kdy už je to ale náročnější. Svaly nezvyklé podobnému pohybu začínají protestovat dřív než předchozí den. Kajakářů je ale kolem spousta, takže vždycky někdo přispěchá s nějakým životabudičem.

Asi jediná negativní věc na podobných akcích je fakt, že utečou strašně rychle.

Každopádně, pokud chcete vyzkoušet něco nového na „klidnější“ vodě, zkuste to taky. Za rok bude určitě příležitost.

P. S. V pondělí jsem šla plavat a na programu byl motýlek a kraul. Večer už mě ruce bolely o poznání víc než v neděli. Takže to neflákejte a protahujte svaly před i po!

Děkujeme všem seakajakářům za neuvěřitelnou péči, pohostinnost a pěkný víkend.

Děkujeme Hanče, Honzíkovi, Kačce, Janče, Verče a Bennymu za SKVělou pomoc. 

Velké díky patří našim partnerům, bez kterých bychom sportovat nemohli. Avast, Kolektory, Městská část Praha 10, ČSOB, Toner RL a dalším.