Dvakrát do téže řeky

Tohle měla být malá akce. Malinkatá, v rychlosti naplánovaná poté, co jsme slyšeli Davida jak teskní, že s náma nemůže na první Ohři a musí do Chorvatska. Když však v průběhu akce klesl na chvíli náš počet z původně plánovaných 15 lidí na 5, nebylo daleko od toho, nazvat akci prťavou. Naštěstí jsme končili v deseti, takže původní záměr zcela vyšel.

Na minulé Ohři jsme na první den naplánovali 20km, částečně po voleji, což mělo tu výhodu, že pro ty, kdo přežili, se celá akce mohla vyvíjet již jen k lepšímu. To jsme si pro tentokrát odpustili a akce tak byla konstantně bezvadná po celý čas. Nyní snad pár poděkování.

• Dešti čtvrtečnímu za to, že hladinu ve Varech vyhnal na 58 cm, takže stav byl ještě lepší, než v červnu.
• Dešti nedělnímu za to, že nám dal okusit řeky bez vodáků v celém úseku až do Perštejna.
• Ohři, že příjemně teče po celé tři dny plavby a to krásnou krajinou.
• Půjčovně Dronte za to, že poté, co noční procházka Karlovými Vary za léčivými prameny skončila Edovou horečkou, ochotně umožnila snížení počtu objednaného vybavení.
• Busům a vlaku za to, že nás každý den po skončení plavby promptně převezli k autu
• Spolku ASORKD, že svou prací způsobila, že Lázně Kyselka nespadnou celé, a že v den našeho proplutí jsme mohli být mezi prvními návštěvníky právě otevřeného muzea Mattoni, které stojí za shlédnutí.
• Kempu Vojkovice za přípravu dřeva na ohně, četným hospůdkám po cestě a zejména Hospodě ve Mlýně za to, že víme, kde budeme tábořit příště.
• SKV za to, že můžeme razit na takovéto akce.
• Městské části Praha 10 za podporu.
• Všem účastníkům, kteří byli, i těm, kteří nakonec nemohli, za to, že jsou.