I. ligové kolo a snad ne poslední

Do nadcházející paraflorbalové sezóny nastoupilo celkem 7 týmů. Brno se bohužel nedalo pro tuto sezónu již dohromady. Nicméně jeden z jejich hráčů, Martin Gros, se rozhodl, že bude od letošní sezóny oblékat náš dres. Do brány musel po více jak dvouleté odmlce nastoupit Jan Krauskopf, neboť Jiří Neměc se nemohl tento víkend ligy zúčastnit. Jako každoročně je září ve znamení ligového kola na Ruzyni, které každoročně pořádáme my.

Bohužel den před začátkem letošní ligy postihla karanténa plzeňský tým, který se nemohl tohoto ligového kola zúčastnit.

Hned první zápas proti Tatranu Střešovice měl poněkud zvláštní atmosféru, neboť na zkušenou pro tuto sezónu odešel do Tatranu náš dlouholetý hráč Jan Mrázek. Náš tým nastoupil ve dvou kompletních lajnách, které se průběžně střídaly prakticky během celého zápasu. Opět se jako pokaždé jednalo o velmi vyrovnaný zápas, který měl strhující náboj. I přes naše šance byl nakonec úspěšnější Tatran, který nakonec zvítězil 0:2.

Druhý zápas jsme odehráli proti Polákům, kteří nastoupili se svými dvěma velkými oporami Marcinem Batkem a Jaroslavem Kwapiszem. Opět se rozehrál dynamický zápas, nicméně i v tomto případě byl úspěšnější polský tým a my jsme museli prakticky celý zápas dohánět jejich jednobrankový náskok.  V první třetině vyrovnával na 1:1 František Synek a ve třetí třetině pak Jana Pitelková. Rozhodující a vítězný gól vstřelil pouhých 10 vteřin před koncem Vladimír Mařík. Konečné skóre tedy 3:2.

V neděli jsme se postavili Štírům z Budějovic, kteří si málem vylámali zuby během sobotního zápasu proti Tatranu a vyhráli až na samostatné nájezdy. Téměř celá první třetina se odehrávala velmi vyrovnaně až do prvního gólu, který jsme na začátku osmé minuty ve více než sporné situaci obdrželi. Ani přes tento gól jsme nepolevili, i když se náskok po první třetině navýšil na 0:2 pro Štíry. Bohužel nám se nedařilo v útoku, kdy jsme nebyli schopni využít mnoho šancí před brankou soupeře. Během druhé třetiny se náskok Štírů navýšil na 4:0 a bohužel jsme my přestávali vlivem okolností podávat stabilní výkon.  Dokonalá poprava našeho týmu byla dovršena během třetí třetiny, kdy jsme se prakticky nebyli schopni dostat do útoku a při hře před naší bránou jsme se pohybovali naprosto chaoticky, bez jakékoliv logiky, herních zásad a pouštěli tak soupeře do gólových situací, které nekompromisně trestal. Výsledné skóre 0:9 v nás zanechalo šrámy nejen na těle, ale i na psychice.

A je teď pouze na nás, jestli se z toho neúspěchu dokonale složíme, rozložíme a hodíme flintu (florbalku) do žita nebo jestli v sobě najdeme sílu, zapomeneme na bolístky, nevzdáme to a budeme bojovat společně dál. Já pevně doufám, že zvítězí ta druhá varianta a všichni společně pojedeme dál.

A pokud se nic zásadního nestane (v souvislosti s covidem), na konci října odehrajeme další zápasy v Plzni.