Bořená Hora není jenom potápění

| Potápění | Eva Vepřková, foto: L. Mirčeva, M. Behůň, I. Podškubková, E. Vepřková

12. - 13. 8. proběhla velká a tradiční akce potápěčského oddílu. Už dávno nejde jen o potápění - počet účastníků se rozrostl, jezdí s námi mnoho dětí, kromě potápění střílíme, jezdíme na koni a dobře se bavíme.

O této akci jsem od Páji hodně slyšela. Vždy říkala, že z Moravy je cestování na Bořenou Horu trochu náročnější. A snad jsem to tentokrát byla trochu já, kdo řekl ,,pojedeme“. Neskutečně mě lákala představa a vidina toho, že se zase potkám s tak skvělou partou jako byla v Egyptě. Poznám nové lidičky a zase bude skvělá nálada spousta zážitků. Navíc jsme se s Pájou rozhodly, že sebou vezmeme i mého mladšího, 10 letého syna Míšu a neteř Páji - Adélku.

Celou cestu jsme začaly plánovat a i přes drobné překážky jsme již v pátek 11. 8. 2017 sedli všichni tři do vlaku. Natěšení na báječné dobrodružství, které nás čekalo. Veselá nálada panovala již ve vlaku. Trochu jsem čekala, jak Míša bude fungovat, protože v Praze nás čekala první zastávka a speciální potřeby vozíčkáře. Ale Míša nezklamal. Statečně a s úsměvem zvládl nést Pájin vak s potápěčským vybavením a potřebami na celý víkend.

V sobotu ráno jsme s Adélkou přesunuly Páju do auta, složily vozík, naložily věci a všichni jsme odjeli na střelnici nedaleko Prahy. Sledovat, jak se většina zapojila s vervou do střílení. Zápal a radost z toho, když se někdo trefil, povzbuzování, to vše bylo cítit na každém kroku. Úsměvy a radost v očích, to vše dávalo znát, jak se všichni na tuto akci těšili. Opečení buřtíku na závěr střílení bylo již takovou třešinkou na dortu.

Pak se všichni s pomocí asistentů, nebo sami, přesunuli zpět do aut a odjeli na nedaleký statek ke Karlovi, skvělému hostiteli. Většina rozložila stany, kde je čekala jedna noc. My s Pájou a Adélkou měly zajištěné spaní v sousedním malém penzionu. A opět přesuny, tentokrát na lůžko a nezbytné specifické potřeby vozíčkáře, zpět na vozík a hurá na koně. Vidět radost našich vozíčkářů, kteří sedli na koně, byla neskutečná. Ani vysadit ,,v náručí“  na koně, nebyl problém. V tom se vyznamenal Karel. Někdo se kochal krásnou přírodou, někdo krmil nutrie v malém rybníčku, děti jezdili na ochočeném beranovi, ale všichni se opět bavili. Pak zpět na statek, kde se už krásně opékalo selátko. Při této cestě mi utkvěl v hlavě jeden veselý zážitek. A to když Lenča na elektrickém vozíku táhla do mírného kopečku další dva vozíky. Smích se nám držel na rtech všem, kdo tuto scénu pozorovali. U ohýnku pokračovala skvělá nálada. Ilonka a kluci z Restartu v čele s dědečkem  nás hned na začátku seznámili s tím, jak bude další den probíhat potápění v lomu. Kdo s kým a kdy. A pak se mohla rozproudit skvělá nálada.

Všem se nám společně sedělo dobře, ohýnek hřál, bylo si o čem povídat, smích zněl z každého koutu, ale bylo nutné se prospat na další den, který nás čekal. Přesun do postele, napolohování ke spánku, v noci dle potřeby vstát. Tak probíhala noc.

Ráno obléct, opět posadit do auta, hlavně nic nezapomenout a odjezd do lomu Bořená Hora, kde nás čekala hlavní a jistě nejnáročnější akce tohoto víkendu. 11 vozíčkářů se mělo střídat pod vodou po cca 30-ti minutových intervalech. A tady začal kolotoč oblékání do neoprenu, vysvlékání z něj. A zase spousta zábavy, legrace a vtipů.  Bylo vidět, že si to všichni užívají. Děti vesele běhali kolem, a když bylo potřeba, podali, pomohli donesli – prostě byli skvělí. Nakonec jsem šla pod vodu i já. A za to moc děkuji. Byla to pro mě taková odměna. A já tak mohla také vidět tu krásu pod vodou, kterou mohli před tím obdivovat ostatní.

A pak nás už čekalo jen rozloučení. Bylo vidět, že se nám moc nechce rozjet se zpět domů. Že bychom si rádi ten společně strávený čas ještě o něco prodloužili. Ale nešlo to. Čas na tuto akci nám příliš rychle vypršel a my se rozjeli do svých domovů.

A co říci na závěr? Ti kdo váháte, zda se někdy zúčastnit některé akce, kterou SKV pořádá, neváhejte. Neskutečná parta lidí z Restartu, vozíčkářů, asistentů a rodinných příslušníků, skvělá atmosféra, veselá nálada a hromada zážitků rozhodně stojí za to. Třeba již příští měsíc ve vinném sklípku.

Děkuji sponzorům a lidem z Restartu, že opět umožnili našim kamarádům na vozíku a samozřejmě i nám ostatním, prožít nezapomenutelný víkend.

Akce se uskutečnila za podpory firmy OKsystem a.s. a MČ Praha 10.